Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 149:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
zdéli čepelí) a tence šedoplstnaté až lysé pupeny, z nichž v březnu rozvíjejí se jehnědy s počátku krátké, později se prodlužující. Šupiny jehněd jsou hnědé, lesklé, hluboce zastřihovaně zubaté, huňaté. Prašníky jsou nachové, 2—4dílné blizny žluté. U nás však dle Čelakovského kvetoucí stromy nebyly dosud pozorovány. 4. T. černý (P. nigra L., Schwarzpappel — obr. 193) jest strom rychlého, vysokého vzrůstu s rozkladitými větvemi, které skládají košatou korunu. Na starých větvích tak jako na kmeni jest kůra bělošedá, rozdrásaná, v trhlinách černá; na mladších větvích jest však hladká, bledozelená a na nejmladších kožovitě žlutá. Kromě toho jsou nejmladší větve lysé, přioblé, jen slabě hranaté. Kosočtverečné až 3hranně vejčité, dlouze zakončité, po kraji vykrajovaně pilovité, nebrvité listy mají dlouhé, s boků smačknuté řapíky, tak že jimi může i slabý větérek snadno pohybovati, a jsou v mládí potaženy lepkavou pryskyřicí, která navlhčena jsouc noční rosou, propouští atmosferickou vodu do vnitřního pletiva, osušena však sluncem, zabraňuje přílišnému vypařování. Jehnědy, rozvíjející se v dubnu z podlouhlých, lesklých, lepkavých pupenů (B), mají oproti předch. druhům dlanitě stříhané šupiny (b) lysé. Ve květech prašníkových (F) jest po 12—30 tyčinkách s nachovými prašníky. Žluté blizny jsou skoro přisedlé, nazpět ohnuté (F). Tobolky jsou kulovaté. Roste a sází se na pobřežích, na vlhkých pokrajích lesův, v sadech, stromořadích a vesnicích, poněvadž velice rychle roste, snáší dobře okleštění a snadno se rozmnožuje řízky. Jinak platí o užitku jeho a o škůdcích skoro vše, co uvedeno bylo při osyce. Z pupenů tohoto i jiných druhů, zejména topole balšámového (str. 159) připravují v lékárnách masť a pomádu. Na řapících top. černého i druhů následujících bývají velmi často duté, zkroucené nádory (obr. 194 m), plny bělošedých mšic příbuzných (Pemphigus affinis Kalt., Pemph. spirotheca). Podobné mšice topolové (Pemphigus bursarius L. — obr. 194 a, b) vytvářejí na svrchní straně řapíků a na středních nervech čepelí nádory hladké, vně obyčejně načervenalé (n), otvírající se posléze malou skulinou, jíž mšice vylézají. 5. T. vlašský (P. pyramidalis1 Rozier, P. italica Mönch, Pyramidenpappel — obr. 195) má oproti t. černému větve přímé a tudíž korunu štíhle je- 1) Lat. pyramidalis = jehlancovitý. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |