Na této straně začíná článek o rostlině:
Topol kanadský - Populus canadensis [= Topol kanadský - Populus x canadensis]
Topol balšámový - Populus balsamifera [= Topol balzámový - Populus balsamifera]

hlancovitou a kosníkové nebo trojhranně vejčité, dlouze zakončité listy namnoze širší než delší, vyjímajíc ovšem listy kořenových výhonků. Květy prašníkové mívají 8-12 i více tyčinek s nachovými prašníky. V ostatních vlastnostech shoduje se docela s t. černým, za jehož pouhou odrůdu jej také někteří považují.

Sázívá se u nás často při silnicích a při domech pro štíhlý, až 35 m vysoký vzrůst. Vlašským slove odtud, že po střední Evropě rozšířil se v první polovici 18. století z Italie, kamž dostal se dle názoru jedněch ze sev. Ameriky (z poříčí řeky Mississippi), dle jiných z Asie.

Poněvadž první stromy, které z Italie do střední Evropy se dostaly, byly prašníkové, jsou u nás nyní skoro samé stromy tohoto pohlaví. Stromy pestíkové¹ mají rozestálejší větve a tudíž korunu nižší; proto je někteří ani za topol vlašský nepovažují, nýbrž za míšence t. vlašského s t. černým.

6. T. kanadský (P. canadensis Micheaux, P. monilifera² Ait., Rosenkranzpappel - obr. 196) podobá se velice top. černému, má však kožovitě žluté mladé větévky často od korkových žeber hranaté, široce trojhranně vejčité, krátce zašpičatělé, vroubkovaně pilovité listy po kraji měkce brvité, se stran smačknuté řapíky pod čepelí se dvěma žlázkami a pestíkové jehnědy po odkvetení růžencovitě přetrhované, až na 16 cm se prodlužující. Šupiny jehněd jsou lysé, jemně stříhané; květy prašníkové mají větší počet tyčinek, pestíkové 2laločné, dlouze stopkaté, vzpřímené, žluté blizny.

Sází se u nás někdy v sadech. Roste tak rychle, že již po 10 letech poskytuje dřevo na kácení. Starší kmeny však rády vydoutnají. Pochází ze sev. Ameriky. Kvete v dubnu.

7. T. balšámový (P. balsamifera L.) slove tak odtud, že má jarní, veliké pupeny potaženy lepkavou, žlutou pryskyřicí, která voní balšámem. Mladé, přioblé větve jsou červenohnědé; vejčité až elliptičné, zašpičatělé, tupě zubaté, na spodu zaokrouhlené, lysé, na rububělavé a tmavěji síťkované, v mládí lepkavé listy

¹) Jeden takový strom od Nové Vsi (Neudorfu) v sevzáp. Čechách jest vyobrazen v díle Hempel-Wilhelm: Die Bäume und Sträucher des Waldes. Hölzel, Wien.

²) Slož z lat. monile = růženec + ferro = nesu, vzhledem k odkvetlým pestíkovým jehnědám.