Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 142:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
3. V. dlouholistá (S. longifolia Host, S. dasyclados1 Wimm.) jest dle Wichury míšenec trojitý: z jívy, vrby popelavé a v. košařské (S. caprea-cinerea-viminalis). Jsouc stromovitého nebo křovitého vzrůstu, má 1-2leté, poměrně tlusté větve jakož i pupeny aksamitově plsťnaté (jako v. popelavá), kopinaté listy velmi prodloužené, nezřetelně vlnitě zoubkované, na líci jemně pýřité, na rubu šedoplsťnaté (jako v. košařská), jehnědy tlusté, skoro přisedlé, v březnu a dubnu před listy se vyvinující (jako jíva) a plstnaté semeníky spočívající na stopečkách asi 2kráte delších nežli je medová žlázka, s dosti dlouhou čnělkou a nitkovitými bliznami. Sází se zřídka u cest a potoků. 4. Kromě toho vyskytují se u nás ještě porůznu: V. rakytníkolistá (S. hippophaëfolia2 Thuill., S. Trevirani3 Spreng.) — míšenec v. mandlové a v. košařské (S. amygdalina-viminalis), v. Pontederanova4 (S. Pontederana Schleich.) — míšenec v. nachové a v. popelavé (S. purpurea-cinerea) a j. Rod 2. Topol5 (Populus,6 Pappel) má oproti vrbám pupeny zahaleny 1) Slož. z řec. δασύς = hustý + κλάδος = větev. 2) Viz pozn. 2) na str. 112. 3) Christ. Treviranus byl univ. prof. v Bonnu. Zemřel r. 1864. 4) Ku poctě Jul. Pontedery, prof. botaniky v Padově; † r. 1557. 5) Jméno všeslovanské, od stslov. topolъ; někteří je odvozuji od lat. populus. 6) Souvisí prý s řec. παιπάλλομαι = chvěji se, vzhledem k stálému chvění se listů některých druhů, zejména osyky. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |