Na této straně začíná článek o rostlině:
Vrba rozmarinolistá - Salix rosmarinifolia [= Vrba rozmarýnolistá - Salix rosmarinifolia]
Vrba babylonská - Salix babylonica

buď po 2 tyčinkách (F), jejichž žluté prašníky po vypylení zčernají, nebo šedoplstnatý semeník (F) spočívající na stopce 2-3kráte delší nežli je žlázka, nicméně však kratší nežli šupina. Chlopně zralých tobolek se ohýbají nazpět.

Roste porůznu na vlhkých písčinách, rašelinatých a bařinatých lukách: v širším okolí pražském, v středním a vých. Polabí, v krajích posudetských, v horách Krušných, v horní Šumavě, Budějovicko-Třeboňsku a Krumlovsku, jakož i roztroušeně po Moravě a Slezsku.

Pozn. Odrůda mající měkké, čárkovité nebo úzce  kopinaté listy se špičkou do zadu nezahnutou a kulovaté jehnědy —  kterou někteří považují za druh samostatný, zovouce ji v. rozmarinolistou  (S. rosmarinifolia Willd.) — jest u nás celkem řídká.

Ze vzácnějších druhů vrb, které se buď sázejí anebo rostou planě většinou na vyšších horách, zasluhují zmínky:

12. V. babylonská neboli smutková (S. babylonica L., Trauerweide) — poznává se od našich domácích vrb nejsnáze dle tenkých, velice dlouhých, prutovitých, chabých, dolů visících, často až k zemi sahajících větví. Dlouze a úzce kopinaté, vespod nasivělé, lysé listy mají kroucené řapíky. V ostatních vlastnostech, zejména ve vytrvalých šupinách jehněd a jednožlázných pestíkových květech shoduje se s v. mandlovou; má však semeníky kratičce stopkaté, o stopkách kratších nežli žlázka.