Na této straně začíná článek o rostlině:
Jíva - Salix caprea [= Vrba jíva - Salix caprea]

jsou opak vejčito-kopinaté nebo podlouhle elliptičné, k oběma koncům dosti krátce súženy, nanejvýš asi 3krát tak dlouhé jak široké (2-8 cm dl. a 1— 2½ cm šir.), po kraji vlnovito-pilovité, na líci nelesklé, mdle zelené, na rubu šedoplsťnaté; mají krátké řapíky a při spodině jejich na mladých prýtech malé ledvinkovité palisty, které však brzo opadávají. Jehnědy rozvíjejí se v březnu a dubnu před listy, spočívajíce na kratičkých stopkách porostlých několika šupinovitými listeny nebo drobnými listy. Šupiny jejich jsou zelené, na špičce černohnědé, bíle brvité, až huňaté; v paždí jich jest po 2 tyčinkách (F) s prašníky i po vypylení žlutavými, po případě dlouze stopkatý, šedoplsťnatý semeník (F₁) s 2laločnou, téměř přisedlou bliznou. Chlopně zralých tobolek (f) se konci ohýbají jako u většiny vrb.

Roste u vod, na vlhkých lukách a při krajích lesních roztroušeně po vší vlasti, zvláště v rovinách a mírných pahorkatinách.

9. Jíva¹ neboli rokyta² (S. caprea³ L., Sahlweide — obr. 171) jest keř nebo strom až 10 m vysoký, mající na kmeni kůru šedou, na prutovitých větvích hnědozelenou, hladkou a na bylinných, nejmladších letorostech šedě plsťnatou. Listy jsou široce vejčité, s krátkou, často do zadu ohnutou špičkou, po kraji vlnitě pilovité, na líci (alespoň později) sytě zelené, trochu lesknavé, lysé, na rubu více méně běloplsťnaté a mají na mladých prýtech ledvinkovité palisty. Tlusté jehnědy, zahaleny jakožto pupeny lysými, lesklými šupinami, rozvíjejí se před listy a sedíce po stranách větví, jsou podepřeny několika šupinatými listeny. Hustě huňaté šupiny jejich jsou na konci černavé a chovají v paždích buď po 2 tyčinkách (F) s dlouhými nitkami a prašníky i po vypylení žlutými, nebo po dlouze stopkatém, plsťnatém pestíku (F₁) s bliznou skoro přisedlou. Chlopně plsťnatých zralých tobolek se ohýbají nazpět jako u většiny vrb.

Roste hojně v lesích, zvláště při potůčcích, v hájích a na stráních. Kvete ze všech našich vrb nejdříve (v březnu a dubnu). Větví s jehnědami více méně rozvitými uživá se o Květné neděli místo palem. Listy žerou rády ovce a kozy.

¹) Slovem ива, ивушка rozumějí Rusové vrbu vůbec; srovn. pol. iwa, iwina, chorv. iva, srb. viva, atd., jež souvisí vesměs se stslov. iba, iva = vrba.

²) Také rokyta jest slovo všeslovan; pol. rokita, rokičina, rus. ракита, chorv. rakita atd.

³) Lat. capreus = kozí; listy žerou rady ovce a kozy.