Na této straně začíná článek o rostlině:
Záraza větevnatá - Orobanche ramosa

13. Z. větevnatá (O. ramosa L., Phelipaea¹ ramosa C. A. Meyer — obr. 82) liší se ode všech druhů předch. hlavně tím, že má kalich (k) zvonkovitě trubkovitý, 4zubý (o zubech široce trojhranných, jenom asi zdéli trubky kališní) a kromě listenu, z jehož paždí květ vyrůstá, ještě dva malé, vstřícné, na stopku květní pod samý kalich posunuté, postranní listénce (F). Vzhledem к této vlastnosti řadí někteří tuto zárazu a všecky následující, které mají 4 - 5klaný kalich se 2 postranními listénci, do zvláštního rodu — Phelipaea¹. Ostatně má 1—2 dm vysokou, často větevnatou, tence a slabě šupinatou, krátce žláznatou, namodralou, po odkvetení žlutavou lodyhu a krátce stopkaté květy s malou, trubkovitou, málo ohnutou, lilákovou nebo amethystově modrou, dole bělavou korunou, jejíž trubka jest asi uprostřed trochu seškrcena. Prašníky jsou lysé. Zralé tobolky (f) pukají chlopněmi již s počátku až ke špičce oddělenými, čímž rod Phelipaea odchyluje se též od (všech předch.) pravých záraz, neboť jejich chlopně zůstávají na špičce dlouho spolu spojeny, tak že tobolky otvírají se vlastně skulinami.

Roste v polích, cizopasíc tu nejraději na konopí (Cannabis), ale také na kukuřici (Zea mays) a lilku (Solanum nigrum).

V Čechách je známa z vých. a záp. Polabí a z příbramských Brd, na Moravě hlavně z Brněnska, Znojemska a Uher.-Hradišťska, ve Slezsku z okolí Těšína. Kvete v červenci a srpnu.

1 ) Dle franc. námořních úředníků Lud. a Jeron. Phelipeaux nazvaná.