![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 561:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
považují někteří mylně za míšence obou druhů předch.1 Ostatně má trojhranně srdčité, v mládí tlustě plsťnaté, záhy však olysalé a pak tuhé, kožovité listy po kraji oddáleně zoubkované, o zoubcích oddělených obloukovitými zářezy, a šupiny na stvolu bledé. Kvete v dubnu a máji. Pozn. Ve společnosti devětsilu Kablíkové byly též pozorovány míšenci P. officinalis-Kablikianus a P. albus-Kablikianus. Rod 45. Konopáč2 neboli sadec3 (Eupatorium4 cannabinum2 L., Kunigundenkraut, Wasserdost - obr. 751) vyhání z vytrvalého plazivého oddenku přímé, až přes 1 m vysoké, namnoze načervenalé, dole jednoduché, teprve na vrcholku v husté chocholičnaté laty rozvětvené lodyhy, porostlé vstřícnými, krátce řapíkatými listy, které jsou většinou až k řapíku rozděleny v 3—5 podlouhle kopinatých, hrubě pilovitých lístků podobných poněkud listům konopí. Nejhořejší listy bývají však jednoduché. Drobné úbory jsou ve svazečkách na koncích vidlanovitě se dělících větví a větviček bohaté chocholičnaté laty. Mají válcovitý, střechovitý zákrov složen ze 2-4 řad kopinatých listenů — z nichž vnější jsou velice krátké, vnitřní tenkoblanné, načervenalé —bezplevné lůžko a pouze po 4—5 bledě nachových (zřídka bílých), vonných, trubkovitých, obojakých květech. Ramena čnělek jsou značně dlouhá, ostatně však téže povahy jako u podběle a devětsilů. Podlouhlé, pětiboké, lysé nažky (f) jsou na vrcholku věnčeny chmýřím. Poněvadž se rozvíjí kvítek po kvítku, trvá to 5-8 dní, nežli všecky kvítky v témž úboru rozkvetou. Tím ovšem podporuje se opylení xenogamické pomocí hmyzu. Později však děje se opylení též hojně geitonogamií, anať dlouhá ramena čnělek nesoučasně se rozvíjejících a těsně vedle sebe nahloučených kvítků vzájemně se dotýkají a pyl, jenž na chloupcích jejich v hořejších dvou třetinách uvázl, otírají na bliznu, umístěnou na vnitřních stranách obou ramen v dolní jejich třetině. 1) Srovn. pojednání dra. Lad. Čelakovského: »Über Petasites Kablikianus Tausch«, Oestrr. botan. Zeitschrift ročn. XL. (1890) čís 7. a 8. 2) Lat. cannabinus = konopný (od Cannabis = konopí). 3) Polsky slove sadziec neboli konopnica, rus. сыдашь. 4) Název tento jest asi téhož původu jako u řepíku (Agrimonia eupatoria, viz díl II. str. 512). |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |