![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 562:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Roste u potoků, ve křovích, na lesních mýtinách a vlhkých lukách. Kvete v měsících letních. Listy jeho hořce chutnají a jako celá rostlina dosti příjemně voní; venkované je přikládají rozmačkané na rány. Postřelení jeleni, dle tvrzení myslivců, požírají prý konopáč, aby se vyléčili z ran. Lodyh možno použiti jako lodyh konopí. — Pro sličné květy pěstuje se též vedle některých cizozemských druhů v zahradách. Rod 46. Havez1 bělostná (Adenostyles2 albida Cass., A. albifrons Rchb., A. alliariae Kern., Cacalia3 alpina L., weisser Alpendost - obr. 752) připomíná bohatou chocholičnatou latou drobných úborů konopáč. Také v tom shoduje se s konopáčem, že má v úborech samé květy obojaké a trubkovité. Jest to vytrvalá bylina s krátkým oddenkem, z něhož vyrůstají přímé, 6—10 dm vysoké, tenké lodyhy s nemnohými střídavými, trojhranně srdčitými, nestejně ostře zubatými, na rubu tence pavučinatě plsťnatými listy. Spodnější listy bývají značně veliké, někdy až 2 dm v průměru a mívají často na spodu řapíků široká ouška; nejhořejší listy jsou však malé a tvaru kopinatého. Úbory, rozvíjející se v červenci a srpnu, mají válcovitý jednořadý zákrov a obsahují na bezplevném lůžku po 3—6 obojakých kvítcích s trubkovitými, nejčastěji nachovými, zřídka bílými korunami (F). Bezocasé prašníky jsou skryty v korunách, ale čnělky, rozděleny ve 2 dlouhá, válcovitá, vně pýřitá, uvnitř bradavičnatými žlázkami posázená ramena, čnějí daleko z korun. Později se tato ramena tak velice zkrucují, že se dotýkají vnější bradavičnatou, zúrodnění schopnou stranou okraje trubky prašníkové a tím zároveň i pylu, který tam ještě zůstal, a tak se dodatečně, nebyly-li totiž dosud oprášeny xenogamicky, zúrodňují autogamicky (srovn. obr. 539 D). Nažky jsou věnčeny chmýrem jednoduchým, ale víceřadým. Roste na horských lesních lukách, pramenitých místech a v žlebech vysokých hor: v Krkonoších, kladském Sněžníku, moravsko-slezském Jeseníku a Beskydách. III. Složnokvěté artyčokovité (Cynareae). Rod 47. Měsíček4 (Calendula4, Ringelblume) má oproti všem rodům následujícím na obvodě úborů květy jazykovité, plodné, uprostřed úborů květy trubkovité, jalové; srpovitě prohnuté nažky jsou bez chmýří. Patří sem 2 druhy: 1. Měsíček zahradní neboli krusíček, na Moravě sluníčko (Calendula officinalis5 L. - obr. 753) jest jednoletá bylina s přímou, nejčastěji větevnatou, žláznatě pýřitou lodyhou a kopinatými, poloobjímavými, oddáleně zubatými až skoro celokrajnými listy; dolní listy jsou kopisťovité. Květní úbory rozvíjejí se od června do října a to v hodinách dopoledních, po čtvrté hodině odpolední opět 1 ) Srovn. s pol. gawęda = hvězdnice (Aster): chorv. gavez, rus. гавясъ znamená naši ožanku (Cynoglossum) i jiné rostliny. 2 ) Slož. z řec. άδήν = žláza + στύλος = čnělka; máť na čnělce bradavičnaté žlázky. 3 ) Jménem tím (řec. κακαλία) rozuměli staří Řekové devětsil. 4 ) Z lat. calendae = první den v měsíci, měsíc sám, vzhledem k dlouhému trvání květů. — Pol. nogietek, rus. ногатки vztahuje se na tvar nažek. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |