Květné úbory, rozkvétající již v březnu a dubnu, mají jednořadý, nachově zbarvený zákrov a obsahují na bezplevném lůžku drobné, bledě růžové kvítky dvojího druhu: uvnitř zdánlivě obojaké, ale neplodné - anyť blizny jejich nejsou dle toho, aby mohly býti zúrodněny - s korunami trubkovitě zvonkovitými, 5cípými, a prašníky bezocasými (F, F₁); na obvodě pestíkové, plodné, s korunami niťovitými, nepaprskujícími (F₂). Jsou pak tyto kvítky na jednotlivých rostlinách nestejně rozděleny: u některých rostlin jest v úborech uprostřed terče jen několik kvítků obojakých, neplodných, ostatní kvítky jsou vesměs pestíkové, plodné; u jiných rostlin jest v úborech valná většina květů obojakých — pestíkových jest jen několik na obvodě. Rostliny prvého druhu možno poznati po prodlouženém volném hroznu, jehož úbory jsou drobné a kvítky v nich bledší; rostliny druhé skupiny mají hrozen nahloučený, vejčitý, úbory asi 2kráte tak veliké a kvítky v nich pleťově růžové. Účel, za kterýmž jedinci s květy převahou jalovými mají nápadnější květenství nežli jedinci s květy převahou plodnými, byl vysvětlen u tykve (str. 321).

Kromě jedinců s květy většinou obojakými a s květy většinou pestíkovými, byly pozorovány též jedinci mající v úborech samé květy zdánlivě obojaké.

Nažky mají jednoduché chmýří jako u podběle.

Opylení děje se xenogamicky hmyzem jak vysvětleno na str. 389. Aby byl