řadách 200—300 kvítků pestíkových, plodných, s korunami úzce jazykovitými, paprskujícími (F₁). Kdežto květy prvého druhu obsahují na dně korunní trubky medovinu, květy drahého druhu neposkytují hmyzu ani pylu ani nektaru. Prašníky jsou bezocasé a ramena čnělek válcovitá, na vnější straně hustě pýřitá (l). Drobounké nažky (f věnčí jednoduché chmýří, tak že je vítr s lůžka zralých úborů snadno trhá a daleko roznáší.

Zúrodnění blizen květů obvodových (pestíkových) může s počátku státi se jenom xenogamicky pylem, jejž přinesl hmyz z jiných, starších úborů, poněvadž: květy obvodové dospívají asi o dva dny dříve, nežli květy obojaké v terči. Později, když neplodné blizny obojakých květů vytlačily pyl z trubky prašníkové nahoru,

mohou se blizny květů obvodových zúrodňovati též geitonogamicky. Děje se to takto: Rozvíjejíce se za jasných dnů mezi 9.-10. hodinou dopolední, úbory na večer se opět zavírají, při čemž sklánějí se květy obvodové nad květy terče, chráníce pyl před noční rosou. Když pak následujícího dne úbory se opět rozvírají a obvodové květy se narovnávají, sesypává se pyl, jenž na jazykovitých korunách včera se zachytil, na blizny a zúrodní je, nebyly-li ovšem už dříve opyleny xenogamicky.

Aby tím lépe byly kvítky úborové chráněny, sklánějí se zavřené úbory na noc k zemi. Za studeného a deštivého počasí se úbory ani nerozvírají.

Roste hojně na březích potoků, v příkopech, na polích a u cest. Kvete v březnu a dubnu.