Na této straně začíná článek o rostlině:
Bělolist polní - Filago arvensis [= Bělolist rolní - Filago arvensis]

1. Bělolist¹ polní neboli plesnivec (Filago² arvensis L., Oglifa³ arvensis Cass. - obr. 715) jest jednoletá bylinka — jako všecky druhy bělolistů — 1-3 dm vysoká, namnoze hroznovitě krátce větevnatá, pokryta na lodyze i střídavých, přisedlých, kopinatých, celokrajných listech hustou, bílou vlnou, která má pro rostlinu týž význam, jak vysvětleno bylo u pelyňku na str. 492. Drobné, vejčité úbory (Ú), mající huňatý, 5hranný zákrov složen z listenů čárkovito-kopinatých, nejdoleji uvnitř mělce žlabovitých, na konci přitupělých (nehrotitých), až skoro do špičky hustě vlnatých (F₁), za plodu hvězdovitě rozložených, sedí po 2-6 v klubičkách, jež podepřeny jsou krátkými (klubíčka nepřesahujícími) lístky. Nepatrné kvítky jsou v terči obojaké, s korunami trubkovitými (F), na obvodě v několika řadách pestíkové, s korunami niťovitými, paprsek netvořícími (F₁). Prašníky (a) mají jako u protěží na spodu 2 šidlovité přívěsky. Oblé nažky (f) jsou věnčeny na vrcholku dlou-

1 ) Rusky slove былушникъ, chorv. bjelušina.

2 ) Z lat. filum = vlákno + ago (častá koncovka), vzhledem k bílé vlně, kterou tyto byliny bývají porostlé.

3 ) Cassini roztřídil Linneův rod Filago ve tři, jež pojmenoval libovolným přestavením písmen z původního Filago jmény: Gifola (Filago germanica), Oglifa (Fil. arvensis) a Logfia (Fil. minima a gallica).