Na této straně začíná článek o rostlině:
Bělolist nejmenší - Filago minima
Bělolist francouzský - Filago gallica
Bělolist německý - Filago germanica [= Bělolist obecný - Filago vulgaris]

hým, opadavým, chlupovitým chmýřím; obvodové nažky (f₁) bývají však obyčejně bez chmýří.

Jest na písčitých půdách obecný. Kvete jako ostatní druhy až v měsících letních.

2. B. nejmenší (F. minima Fr., F. montana L. р., Oglifa¹ minima Reichb., Logfia¹ brevifolia Cass. — obr. 716) shoduje se celkem s druhem předch., takže se s ním často zaměňuje. Má však lodyhy obyčejně vidličnatě (nikoli hroznovitě) větvité, i s listy tence vlnato-plsťnaté, slabě hedvábitě lesklé, listy užší, četnější, k lodyze skoro přitisklé, úbory (ú) z břichatého spodu kuželovité a vnitřní listeny zákrovní na dolejšku vakovitě vyhloubené, na tupé špičce suchomázdřité, lysé a lesklé. Ostatně o něm platí, co o běl. polním.

Roste hojně na rolích, zvláště písečnatých, na úhorech, kamenitých stráních a v mýtinách. Kvete od července do září.

3. Pořídku vyskytuje se na polích, jsa k nám zavlékán se semeny ze západnější Evropy, b. francouzský (F. gallica L. — obr. 717). Je tence vlnato-plsťnatý, slabě hedvábitě lesklý, má útlou, vidličnatě větvitou lodyhu, namnoze 3—6úborná klubka a přitupé, na konci lysé listeny zákrovní jako b. nejmenší. Naproti tomu však jsou husté listy lodyžní čárkovito-šidlovité; listy, v jejichž paždí klubka spočívají, jsou značně delší klubek; a vnitřní listeny zákrovu zaobalují úplně nažky před sebou postavené.

Byl pozorován u Šluknova, Teplé, mezi Marianskými a Františkovými Lázněmi a u Jihlavy. Kvete jako druhy předch. od července do záři.

4. B. německý (F. germanica L., Gifola¹ vulgaris Cass. - obr. 718) má lodyhu 1—3 dm vysokou, často již od dolejška vidličnatě rozvětvenou, i s kopinatými listy hustě plsťnatou, drobné úbory (ú) směstnány namnoze po 15—30 do kulatých klubek, spočívajících v rozsochách a na koncích větví; řidčeji sedí některé klubko též po stranách větví v úžlabích listů. Zákrovy skládají se z listenů podlouhle kopinatých, vlnato-plsťnatých, hrotitě protažených v suchomázdřitou, lysou, lesklou osinu; oproti druhům předch, stojí listeny zákrovní za plodu přímo, hvězdovitě se nerozkládajíce.

Roste hojně na písečnatých, suchých rolích a pahorcích. Kvete současně s předcházejícím.

¹) Viz poznámka ³) na str. 530.