Na této straně začíná článek o rostlině:
Bělolist (rod) - Filago

nevadnoucí rostlina alpských turistů. Má vytrvalý oddenek a jednoduché, 5—20 cm vysoké, listnaté lodyhy zakončeny několika úbory vedle sebe hustě směstnanými. Těsně pod úbory rozkládá se po 7—12 kopinatých, nestejně velikých, hustě běloplsťnatých listů, které květenství daleko, přesahují, tvoříce pod ním hvězdovitý obal. Kvítky jsou mnohomanželně jednodomé: v terči obojaké nebo zakrněním blizen prašníkové, neplodné, s chmýrem o chlupech kyjovitě ztloustlých, na obvodě pestíkové, plodné, s chmýrem o chlupech nitovitých.

Jsouc pěstována v zahradách nebo v kořenáčích, vyžaduje písečné, kamenité a vápenaté půdy a slunečné strany. Roste-li v půdě příliš tučné, málo vápenaté a ve stínu, ztrácí plsťnatost a tím ovšem i na kráse. — Kvete v červenci a srpnu.

Rod 34. Bělolist (Filago, Schimmelkraut) shoduje se v ocasatých prašnících a ve květech (v terči obojakých, trubkovitých, na obvodě pestíkových, nepaprskujících) s protěží; má však zákrovy 5hranné, huňaté a ony nažky, které dospívají z květů pestíkových, obyčejně bez chmýří.

Roste u nás ve 4 druzích: