Na této straně začíná článek o rostlině:
Starček potoční - Senecio rivularis [= Starček potoční - Tephroseris crispa]

mířenými ku předu, dolejší súženy v křídlatý řapík, hořejší přisedlé, ale neobjímavé. Prostředně veliké úbory mají zvonkovitě válcovité, krátce šedochlupaté, na konci načernalé zákrovy a v paprsku 7—8 květů. Vnější listeny zákrovní, v počtu 3—5, sahají asi do polovice zákrovu vnitřního. Nažky jsou lysé.

Roste nejraději na březích řek mezi křovím nižších poloh v širším okolí pražském, v okolí Písku a v Polabí, na Moravě při dolní Dyji, při řece Moravě u Kroměříže, Uh. Hradiště, Břeclavi, při Bečvě u Hranic a j., ve Slezsku při Odře u Oder, při Vidné a Nisé ve Vidnavsku. Kvete v červenci a srpnu.

9. S. potoční (S. rivularis D.C., Cineraria rivularis W. K., Cin. crispa Koch — obr. 688) vyhání z krátkého, vytrvalého oddenku růžici vejčitých, v křídlatý řapík súžených, vyhlodávaně až pilovitě zubatých listův a přímou, 3—8 dm vysokou, tlustou, dutou, jednoduchou, teprve nahoře chocholičnatě mnohoúbornou lodyhu, která je i s listy více méně pavučinatě vlnatá, ale bezžlázná. Spodní listy lodyžní podobají se listům přízemním, hořejší však jsou podlouhlé a poloobjímavým spodkem přisedlé. Čím výše na lodyze, tím jsou listy menši, až přecházejí v úzké listeny. Obyčejně bývají listy trochu kadeřavé.

Dosti veliké úbory, rozkvétající v červnu a červenci, mají břichatě zvonkovitý zákrov složen pouze z jedné řady listenů, anyť vnější listeny zákrovní úplně chy-