![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 511:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
bějí, kterýmžto znakem liší se st. potoční s následujícími dvěma druhy ode všech ostatních našich starčků. Proto je někteří od starčků oddělují a zahrnuji do zvláštního rodu — Cineraria.1 Jazykovitých, zlatožlutých až žloutkově žlutých květů v paprsku bývá mnoho (více nežli 10). Nažky (F) jsou lysé a mají chmýří jen asi tak dlouhé jako jsou samy (nebo o málo delší). Roste nejraději na bařinatých lesních lukách a u potoků horských krajin, zejména Šumavy, hor Krušných, hor Jizerských, Krkonoš, kladského Sněžníku, hor Orličných, jakož i ve vyšších horách a předhořích na Moravě a ve Slezsku. Pozn. Ve vysokých horách, zejména v Krkonoších a Jeseníku vyskytuje se jako vzácnost odrůda se zákrovy červenohnědými a korunami šafránovými — s. potoční šafránový (Cineraria crocea Tratt.). 10. S. chlumní (S. campestris DC. em., Cineraria campestris Retz. - obr. 689) podobá se vytrvalým oddenkem, přízemni rozetou listů, jednoduchou, až na konci chocholičnatě mnohoúbornou, pavučinatě vlnatou (ale bezžláznou) lodyhu a přesně jednořadými zákrovy zvonkovitých, dosti velikých úborů druhu předcházejícímu, má však listy většinou celokrajné nebo jen mělce zubaté a chmýří několikrát tak dlouhé jako jest nažka. Ostatně jsou dolní listy vejčité nebo podlouhlé, v křídlatý řapík súžené, tupé, listy hořejší však podlouhle klínovité až čárkovitě ko- 1) Viz pozn. 1) na str. 516. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |