Drobounké, vejčité úbory (Ú) sedí namnoze po několika v paždích listenů, skládajíce dohromady přetrhované klasy. Mají střechovitý, běloplstnatý zákrov složen z drobných, šupinovitých listenů (b) a bezplevné, lysé lůžko. Žluté nebo načervenalé kvítky jsou vesměs plodné: v terči obojaké (F), s korunami trubkovitými, na obvodě pestíkové (F₁), s korunami nitkovitými, nepaprskujícími. Nažky (f) jsou smačknuté, bezžebré a bez chmýří. Vylučujíce z povrchu lepkavý sliz, zachycují se jednak na tělo rozmanitým živočichům, kteří je roznášejí po okolí, jednak se připevňují k půdě, aby mohl klíček lépe vnikati do země.

Opylení tohoto i jiných druhů pelyňku obstarává vítr, an hmyz drobné, neúhledné, medoviny postrádající úbory pomíjí.

Roste na nevzdělávaných místech, v plotech, v příkopech, na březích, u cest a v křovištích. Kvete až v srpnu a září.

obrácena ke slunci, na druhé uvnitř, od slunce odvrácena. I vystoupil za 5 minut v prvém teploměru sloupec rtuťový o 2—5° С výše nežli ve druhém. Položil-li oba listy vedle sebe na slunce, jeden svrchní stranou, druhý spodní stranou vzhůru, uvadl první list dříve nežli list druhý, plsťnatou stranou ke slunci obrácený. Také na ten zjev Kerner upozorňuje, že rostliny plsťnaté jsou valnou většinou rostliny letní, pozdě kvetoucí a pozdě dozrávající, tedy rostliny, které často mnoho trpí parnem. Rostliny kvetoucí záhy na jaře a ještě před letními parny dozrávající jsou většinou lysé (na př. podsněžník, bledule, tulipán, narcis, snědek atd.); neníť obavy, že rychlým vypařováním zahynou, poněvadž jednak sluneční paprsky nejsou tak prudké, jednak jest půda vodou ještě tak prosáklá, že rostlině poskytuje vždy hojnost vody.