Na této straně začíná článek o rostlině:
Smetanka maloúborná - Taraxacum leptocephalum [= Pampeliška besarabská - Taraxacum bessarabicum]
Smetanka pozdní - Taraxacum serotinum [= Pampeliška pozdní - Taraxacum serotinum]

Roste porůznu nejraději na mokrých lukách a rašeliništích v širším okolí pražském, nížině polabské, krajích posudetských, horách Krušných, v jižní a střední Moravě a v okolí Vidnavy ve Slezsku. Kvete v dubnu a máji.

3. S. maloúborná (T. leptocephalum¹ Reichb. —obr. 617) vyhání z černého, válcovitého oddenku přímou nebo rozloženou růžici travozelených, přitloustlých, podlouhlých nebo vejčito-kopinatých, nedělených nebo vykrajovaných, chobotnatě zubatých až kracovitých listův a tenké, pavučinatě vločkaté až lysé stvoly asi zdéli nebo kratší listů, zakončené drobnými, jen asi 20květými úbory. Vnější, úzce kopinaté listeny válcovitých zákrovů jsou přitisklé nebo přímo odstálé a na konci pavučinato-vousaté. Malé koruny

jsou zlatožluté, vně obyčejně načervenalé.

Šedé nažky mají ostrá žebra se špičatými osténci a spodní část zobánku bělavou, od niťovité části zaškrcením oddělenou. Chmýr je načervenalý.

Roste porůznu na vlhkých zvláště slaných lukách severní části širšího okolí pražského, v záp. Polabí, Teplicko-Žatecku a nížinách jižní části Moravy. Kvete oproti oběma předch. hlavně až v měsících letních.

4. Na pastvinách, mezích a travnatých kopcích v jižní Moravě, zejména v okolí Čejče, Klobouk, Brumovic, Šardic, na Pavlovských kopcích, na lučních úklonech u Krumvíře, u Křtěnic na Znojemsku i j. vyskytuje se s. pozdní (T. serotinum Poir. — obr. 618), která ode všech ostatních druhů nejlépe tím se poznává, že má položené nebo vystoupavé stvoly pokryty nahoře hustou, bílou vlnou. Ostatně má kalně zelené, na líci drsně mrtnaté, na rubu alespoň v mládí šedohuňaté, později skoro lysé listy v přízemní růžici dvojího druhu: vnější (L, L₁), nej-

¹) Slož. z řec. λεπτός = tenký, drobný + κεφαλή = hlava (úbor).