Na této straně začíná článek o rostlině:
Smetanka horská - Taraxacum alpestre [= Pampeliška krkonošská - Taraxacum alpestre]
Radyk prutnatý - Chondrilla juncea

dříve se vyvinující podlouhle opakvejčité, v křídlatý, krátký řapík súžené, celé, drobně zubaté, vnitřní chobotnatě až kracovitě protisečné, o úkrojcích špičato-zubatých. Dosti veliké, 3—5 cm široké úbory světle žlutých, vně načervenalých kvítků, rozvíjejících se teprve od července do října, mají vnější, čárkovitě kopinaté listeny odstálé nebo ohnuté. Nažloutlé, k oběma koncům ztenčené, nahoře jemně uzlinkaté nažky jsou věnčeny chmýrem špinavě bílým.

5. Na vrcholku Sněžky a na skalách Kotle v Krkonoších roste jako vzácnost s. horská (T. alpestre DC., Leontodon alpestris Tausch, L. nigricans¹ Kit.), která se podobá celkem s. obecné, za jejíž odrůdu ji lze též považovati, má však úbory břichatě vejčité a bledé nažky kratčeji zobanité, se zobánkem jen zdéli nebo kratším než ostatní nažka. Ostatně má lysé, kracovitě peřenosečné listy o úkrojcích oddáleně slabě zubatých, z nichž konečný jest veliký, hrálovitý, podlouhlo-vejčitý, postranní jsou menší, krátké; vnější listeny zákrovu jsou vejčité, odstálé a koruny žlutých, obvodových květů často na vnější straně modrošedě pruhovány. Kvete v máji a červnu.

Rod 10. Radyk² prutnatý (Chondrilla³ juncea⁴ L., Krümling -obr. 619) vyhání z válcovitého, svislého oddenku rozetku podlouhle vejčitých, kracovitých až kracovitě zubatých listů a ze středu jejího tuhou, dutou, dole štětinatou, ostatně hladkou, až 1 m vysokou lodyhu, jejíž nejdolejší listy podobají se listům přízemním, listy vyšší však jsou čárkovité až podlouhle kopinaté, brvitě zoubkované. Někdy bývají listy lodyžní poněkud stočeny do jedné roviny od jihu k severu, připomínajíce postavení listů lociky plané (str. 447). Nahoře se lodyha prutovitě rozvětvuje v několik větví, na jejichž koncích sedí po 2—3 drobných, krátce stopkatých úborech. Tyto mají 2řadé, podlouhle válcovité, i se stopkami šedě vločkaté zákrovy a obsahují ve 2 řadách po 7-12 žloutkově žlutých kvítcích (F), z nichž vyvinují se hranolovité, žebernaté nažky (f), protažené v zobánek nahoře ztloustlý a tamtéž věnčený jednoduchým chmýřím. Na spodu zobánku jsou nažky uzlatě šupinkaté a 5 nejhořejších šupinek tvoří malou korunku.

Opylení děje se xenogamií nebo na konci doby květní též autogamii, jak vysvětleno v povšechných znacích řádu na str. 389.

Roste porůznu na písčitých polích, mezích a u cest. Kvete v červenci a srpnu.

1 ) Lat. nigricans = načernalý.

2 ) Souvisí s jihoslov. radić = škarda, čekanka; to pak pochází od vlašsk. radicchio = čekanka, od čehož i novořec. ραδίκιον, ραδίκη = kořen čekankový.

3 ) Řec. χονδρίλλη, od χόνδροs = chruplavka, uzel, kolénko, buď vzhledem ke kořeni nebo vzhledem k tomu, že vyroněné mléko z naříznuté lodyhy záhy tuhne.

4 ) Lat. junceus = sítinovitý; větve bývají prutovité jako u některých sítin (= juncus).