Na této straně začíná článek o rostlině:
Škarda čertkusolistá - Crepis succisaefolia [= Škarda měkká - Crepis mollis]
Škarda velkokvětá - Crepis grandiflora [= Škarda velkoúborná - Crepis conyzifolia]

a světle žluté květy s čnělkami za sucha načernale žlutými. Bezzobanné, 10žebré nažky (f) jsou věnčeny špinavě bílým, křehkým chmýřím málo delším nežli je zákrov.

Roste na bahnitých lukách a v lesních mokřadlech porůznu po vší vlasti.

Vzhledem k vytrvalému oddenku, křehkému chmýří a povšechnému vnějšku považoval ji Linné s následujícími 4 vytrvalými druhy za jestřábník (Hieracium).

Pozn. Čelakovský uvádí vedle typického tvaru ještě 2 vzácnější odrůdy:

α) Š. bah. krátkoušetnou (C. pal. brachyotus¹ Čel.) — s lodyžními listy k dolejšku silně súženými a lodyhu jen do polou objímajícími malými, špičatými oušky.

ß) S. bah. holohlavou (C. pal. leiocephala² Čel.) — s úborovými zákrovy úplně lysými. Byla pozorována na př. u Strašnic Jar. Jahnem.

7. Š. čertkusolistá (C. succisaefolia Tausch, Hieracium succisaefolium All., Hier. molle Jacq., Crepis hieracioides W. Kit. — obr. 552) vyhání z vytrvalého, jako ukousnutého oddenku štíhlou, přímou, dutou, podél rýhovanou, nahoře obyčejně chocholičnato-latovitě rozvětvenou, 4—8 dm vysokou lodyhu, řídce porostlou podlouhlými, nad spodinou staženými, po kraji oddáleně vykrajovaně zoubkovanými, i s lodyhou lysými nebo mrtnatými, řidčeji krátce srstnatými listy, jež jsouce přisedlé, lodyhu okrouhlými oušky do polou objímají; přízemní listy jsou podlouhle vejčité, též oddáleně a nepatrně vykrajovaně zoubkované až skoro celokrajné, ale dolů se súžují v kratší nebo delší řapík. Prostředně veliké, válcovité úbory, spočívající na neztloustlých, žláznatě tmavě chlupatých stopkách, mají lysé lůžko (t) a načernale zelený, žláznatě chlupatý zákrov, jehož vnější listeny jsou mnohem kratší listenů vnitřních а k nim přitisklé. Žloutkově žluté květy s čnělkami za sucha načernale žlutými dospívají v bezzobanné nažky 20žebré, věnčené chmýřím sněhobílým, měkkým a ohebným, asi zdéli zákrovu (f).

Roste na trávnících, v křovích a na vlhkých, zvláště horských lukách Sudet, hor Krušných, Brd, horní Šumavy, Krumlovsku, v moravsko-slezském Jeseníku a v okolí Brna. Kvete v červenci a srpnu.

8. Š. velkokvětá (C. grandiflora Tausch, Hieracium grandiflorum L. -obr. 553) jest vytrvalý, statný druh s válcovitým, šikmým oddenkem, s přímou

¹) Slož. z řec. βραχύς = krátký + ους, ώτός = ucho.

²) Slož. z řec. λείος = lysý + κεφαλή = hlava.