Na této straně začíná článek o rostlině:
Škarda bahenní - Crepis paludosa

Jsouc rozšířena v Dalmacii a Uhrách, vyskytuje se na polích, mezích a lučních stráních pouze jen v Hříběcích horách na Moravě, kde dostupuje západní hranice svého rozšíření. Byla tu sbírána poprvé r. 1871 na suchých stráních Wiesgruntu u Bošovic (sev. od Klobouk); potom na polích a mezích u Mikulčic směrem k Šitbořicům u Hustopeče, u Star. Poddvorova (záp. od Hodonína) atd. Kvete v červenci a srpnu.

6. Š. bahenní (C. paludosa Mönch., Hieracium paludosum L. — obr. 551) jest oproti všem druhům předch. bylina vytrvalá, s krátkým oddenkem a přímou, až 1 m vysokou, na vrcholku víceúbornou, dutou, lysou, rozbrázděnou lodyhou. Listy jsou též lysé, přízemní a nejdolejší lodyžní podlouhle vejčité až

kopinaté, znenáhla v řapík súžené a po kraji chobotnatě zubaté, často k dolejšku kracovitě stříhané; ostatní listy lodyžní jsou přisedlé, srdčitým až střelovitým spodem objímavé, v dolní své polovici po okraji hrubě zubaté, v hořejší celokrajné, protáhlé v dlouhou špici. Někdy jsou však l. lodyžní k dolejšku silně súženy a objímají lodyhu malými oušky jen do poloviny. Čím výše, tím jsou listy užší, až ve květenství přecházejí v celokrajné, kopinaté listeny. Prostředně veliké úbory, rozvíjející se v červnu a červenci, mají černozelený zákrov s dlouhými, černými, žláznatými chlupy, jehož vnější listeny jsou 3krát kratší listenů vnitřních,