![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 323:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
3. Tykev neboli divenice láhvovitá, jinak kalabassa1 (C. lagenaria2 L., Flaschenkürbis — obr. 440) má oproti všem druhům předcházejícím květy s 5dílnou korunou s počátku bílou, pak žloutnoucí; veliké, hruškovité, kyjovité nebo baňaté, nahoře zaškrčené, v mládí obyčejně srstnaté, později však lysé, hladké plody mají kůru posléze dřevnatou. Ostatně jsou čtyřhranné, duté lodyhy i se srdčitými, pižmem zavánějícími listy měkce pýřité a úponky 2—4klané. Jest domovem ve Vých. Indii; pěstuje se však také v Senegambii a v Americe, kdež vyhloubených plodu užívají za nádoby. U nás se sází pro okrasné plody zřídka, poněvadž vyžaduje velmi teplé polohy. Kvete od června do září. Rod 2. Okurka,3 meloun (Cucumis,4 Gurke) má plody téže povahy jako tykev, ale tyčinky 3bratré, s prašníky skloněnými v kužel a koruny hluboce 5dílné. Úponky jsou obyčejně jednoduché. Semena mají okraj ostrý (neztloustlý). U nás se pěstují hlavně tyto druhy: 1) Dle špan. calabaza. — 2) Z lat. lagena = láhev, vzhledem ke tvaru plodův. 3) Čes. okurka, na Moravě oharek, pol. ogurek, rus. огурецъ, chorv. srb. ugorka, něm. Gurke atd., pochází od střlat. anguria a to od řec. άγγούριον, jímž rozuměli staří Řekové meloun vodní. 4) Tímto jménem zvali okurku již staří Římané. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |