Na této straně začíná článek o rostlině:
Klejicha americká - Asclepias syriaca [= Klejicha hedvábná - Asclepias syriaca]

Rod 2. Klejicha¹ americká neboli hedvábná (Asclepias² syriaca L., A. Cornuti³ Decsne, Seidenpflanze — obr. 387) má plazivý, dužnatý oddenek, z něhož vyrůstá obyčejně několik přímých, až přes 1 m vysokých, jednoduchých, pýřitě plstnatých lodyh se vstřícnými, řapíkatými, vejčitě podlouhlými, celokrajnými, na příč žilkovanými, na rubu šedoplstnatými listy. Vonné květy (obr. 388 F a obr. 389), rozvíjející se od června do srpna, jsou v hořejší části lodyhy sestaveny ve stopkaté, mimoúžlabní, bohaté, okolíkovitě stažené látky. Jsou v celku podobně zařízeny jako květy tolity, ale špinavě hnědočervená koruna (c) má cípy nazpět ohrnuty a tyčinky — upevněné na obvodě trubky semeník kolkolem objímající — mají pakorunku (v) barvy bledě růžové, složenou z výrostků kornoutovitých, z jejichž spodiny vyrůstá po růžkatém tělisku.

Měchýřky plodní bývají až 1 dm dlouhé a obsahují poměrně veliká semena (obr. s, s₁), vroubena křídlatým okrajem a věnčena bílým, hedvábitě lesklým chmýřím (vlnou).

Opylení provádí hlavně hmyz blanokřídlý, jemuž však se přilepuji brylky (b) na nohy, nikoli na sosák (obr. 388 F).

Jsouc původu amerického — nikoli ze Syrie, jak Linné, dostav ji z jihu mylně se domníval — sázívá se u nás ještě s některými jinými druhy v zahrad-

¹) Obsahuje stslov. kmen klej = klih, vzhledem k bílému, lepkavému mléku, jež z čerstvých ran vytéká. Jihoslov. (chorv.) slove klegje, rus. клей сорочій.

²) Tímto jménem rozumí Dioscorides naši toIiji (Vincetoxicum), jejíž léčivé účinky poznal prý první Aesculap = Asclepios, bůh lékařství.

³) Ku poctě Jak. Fil. Cornuta, franc. lékaře a cestovatele po Americe, † r. 1651.