![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 288:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
kách, z nichž někdy pomíjivě zplaňuje, jako na př. ve vinohradech u Hustopeče a v sadech u Vel. Losina (sev. od Šumberku) na Moravě. Vyhánějíc podzemní, vodorovné šlahouny a na svrchní straně jejich pupeny, ze kterých vzrůstají nové lodyhy, může se značně rozmnožovati. Roní ze všech částí nalomených bílé, lepkavé, jedovaté mléko. Vlnou, jíž jsou semena bohatě věnčena, vycpávají podušky a spací pokrývky a také ji spřádají s vlnou ovčí a bavlnou v látky. Z ostatních rodů cizozemských zasluhují ještě zmínky: 1. Perlucha1 obecná, jinak voskovka (Hoya2 carnosa R. Br., Porzelanblume — obr. 390) — keř o jednoduchém, často i několik m dlouhém, položeném pníčku se vstřícnými, vejčitými, celokrajnými, dužnatými, lesklými listy a úhlednými květy v hustých, úžlabních okolících. Kalich jest nepatrný, dužnatá, jak z vosku udělaná koruna jest kolovitá, pěticípá, v ústí s pakorunkou, barvy bílé nebo narůžovělé. Z vonných květů roní se stále hojně medové štávy. Jsouc domovem v Číně a Australii, pěstuje se vedle jiných druhů v květináčích; nejlépe se ji daří na sluneční straně. Velice snadno se rozmnožuje listovými pupeny po způsobu begonií (viz sv. II. str. 594). 2. Svidina3 řecká (Periploca4 graeca L., griechische Schlinge — obr 391) jest keř s pnoucím se, 3—12 m vysokým pněm, vstřícnými, vejčitě podlouhlými, 2 ) Ku poctě angl. zahradníka Tom. Hoy-a. 3 ) Dle rusk. свидина, pol. swidwina et swidwa (Jungm.). Srovn. též svída (str. 609 ve sv. II.) |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |