Na této straně začíná článek o rostlině:
Hořec luční - Gentiana campestris [= Hořeček ladní - Gentianella campestris]
Hořec baltický - Gentiana baltica [= Hořeček ladní pobaltský - Gentianella campestris subsp. baltica]
Hořec okřídlený - Gentiana chloraefolia [= Hořeček drsný - Gentianella obtusifolia]

3. Η. luční (G. campestris L. — obr. 368) jest 2letá bylina vyhánějící z lonských rozetek přízemních, kopisťovitých listů květonosné, pouze 7—15 cm vysoké lodyhy porostlé listy podlouhle vejčitými až kopinatými. Květy asi 2 an dlouhé mají 4klaný (řidčeji 5klaný), po kraji jemně draslavý kalich, jehož 2 vnější, široce elliptičné ušty jsou mnohem širší než ostatní 2 (po případě 3) ušty vnitřní a sbíhajíce volnými, křídlovitými kraji až ke spodu krátké, zvonkovité trubky, podobají se malým lupenům. Trubkovitě válcovitá koruna jest též 4klaná (jen výjimkou u vrcholových květů 5klaná), v jícnu vousatá, barvy fialové, ale trubka její, ukrytá skoro celá v kalichu, jest žlutavá, s fialovým nádechem. Tobolky jsou skoro přisedlé.

Opylení jest podobné jako uh. obecného. Koncem doby květní prodlouží se koruna, čímž prašníky, postavené s počátku pod bliznou, dostanou se do stejné výše s bliznou a pyl svůj o ni otrou. Za deštivého počasí se koruny ani nerozvíjejí a blizny se zúrodňují kleistogamicky.

Roste porůznu na travnatých pahorcích a průhonech, zejména v Krkonoších, horách Jizerských, poříčí Ploučnice, horách Krušných, hornatině křivoklátsko-berounské a karlovarsko-tepelské, Plzeňsku, v severových. Moravě a v Opavsku. Kvete od srpna do října.

Pozn. V okolí vrchlabském a jilemnickém sbíral musejní assistent K. Tocl h. baltický (G. baltica Murb.), kterýž od h. lučního rozeznává se těmito znaky: jsa bylinou 1letou, má v době květu přizemní růžici listů zachovalou; květenství jest řidší a protáhlejší, anyť stopky květní bývají několikrát delší nežli trubka kališní; květy jsou poměrně větší a rozkvétají o něco později

V týchž místech vyskytuje se dosti hojně mezi rodiči míšenec z h. německého a lučního, po případě baltického (G. germanica X campestris), jejž Čelakovský nazval h. velkokališným (G. macrocalyx¹).

4. H. okřídlený (G. chloraefolia² Nees., G. Sturmiana³ Kerner) podobá se vnějškem druhům předcházejícím, od nichž poznává se s hoř. lučním nejjistěji dle kalichů: ty totiž, jsouce 5klané i 4klané, mají 2—3 vnější ušty šiřeji kopinaté až elliptičné, poohrnuté, po trubce kališní užším nebo širším křídlem (někdy jen částečně) sbíhající. Ostatně má tento druh lodyžní listy z širokého spodu kopinaté, poloobjímavé a 4-5klané koruny červenavě fialové, v ústí s bělavými třásněmi a s bělavou trubkou.

Jsa druhem 1letým, roste na lesních horních lukách Sudet, Krušných hor, Brd a Šumavy, v Plzeňsku, jakož i v širším okolí pražském. Kvete od konce července do konce září.

¹) Slož. z řec. μακρός = dlouhý + κάλνξ = kalich.

²) Má listy (= folium) podobné jako rod Chlora, který v naší květeně však se nevyskytuje.

³) Ku poctě Jak. Sturma, malíře a botanika něm.; zemřel v Norimberce r. 1848.