Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 272:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Jevíť se u tohoto i jiných druhů hořců tak zv. saisonní dimorfismus, záležející v tom, že rostliny v létě kvetoucí jsou poněkud odchylné od rostlin kvetoucích na podzim.1 2. H. německý (G. germanica Willd. - obr. 367) podobá se tak velice h. obecnému, že dříve byl pokládán za pouhou jeho odrůdu. Má listy lodyžní vejčito podlouhlé, ku konci súžené, až úzce kopinaté, přišpičatěné, koruny větší, 2—3 cm dlouhé, skoro vždy 5klané, modře fialové, s bělavou trubkou, zřídka celé bílé, v ústí třásnitě vousaté, a semeníky (jakož i tobolky) obyčejně stopkaté (F). Kalich je rozeklán v 5 úzkých, kopinatých zubů (zřídka ve 4 zuby), které jsou od sebe odděleny úzkými, ostrými choboty. Ve květech vyskytuje se často heterostylie. Roste v hornatějších polohách na podobných místech jako předch. Kvete hlavně v srpnu, září a říjnu. Pozn. Místy vyskytují se hořce německého dvě vzácné odrůdy, jež někteří považují za samostatné druhy. Jsou to: a) H. rakouský (G. germ. β austriaca Kerner) — má lodyhu nižší, často sotva 2 dm vysokou, nahoře obyčejně chocholičnatě rozvětvenou, anyť dolejší větve jsou delší hořejších; přisedlé listy lodyžní čárkovitě kopinaté, 3—5krát delší než širší; kalichy zcela lysé, se zuby čárkovitými, plochými (krajem neohrnutými), delšími nežli je trubka kališní, oddělenými od sebe choboty zaokrouhlenými; a poměrně veliké, až přes 3 cm dlouhé zvonkovité koruny s okrajem bledě fialovým. Plodní tobolky mají stopky asi zdéli kališní trubky. Byl pozorován na travnatých úklonech a horských lukách v jihozápadní Moravě (v okolí Jihlavy, Telče, Slavonic a Dačic); v Čechách u Nov. Hradů, Krumlova, Třeboně i j.). Kvete od srpna do října. b) H. karpatský (G. germ. γ carpatica Wettst.) — má štíhlou lodyhu nahoře zkrácenými větévkami hroznovitě rozvětvenou; listy lodyžní vejčitě kopinaté, jen asi 2krát tak dlouhé jak široké, někdy dvojbarevné. Ostatně mají zvonkovité, lysé, nachově načervenalé kalichy nadmutou, proužkovanou trubku a čárkovité, ploché nebo po kraji trochu ohrnuté zuby, které jsou asi zdéli trubky a odděleny od sebe tupými choboty. Trubkovitě nálevkovitá, jen asi 2 cm dlouhá koruna jest fialová, ale za sucha často vybledne. Tobolky spočívají na kratičkých (pouze dva až čtyři mm dlouhých) stopkách. Vyskytuje se porůznu na lukách a v křovích na Moravě, na příkl. v okolí Sloupu, Mor. Třebové, Vsetína, Rožnova atd. V Čechách byl pozorován v Středohoří, u Mladé Boleslavi, Vrchlabí, Jilemnice, České Třebové i jinde. Kvete v touž dobu jako předcházející. 1) Viz Slovn. terminolog. ve sv. I. a článek K. Tocla ve Vesmíru r. 1898, str. 171. Saisonní dimorfismus byl pozorován také u světlíků (Euphrasia), kokrhelů (Rhinanthus) a j. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |