![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 245: |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
rezie, hlavně po válce sedmileté (r. 1756-1763) a po roce 1771, kdy následkem všeobecné neúrody nastal mezi lidem všeobecný hlad. S počátku vzpouzeli se rolníci brambory pěstovati, poněvadž je ku pěstování povzbuzovala vláda — „páni", a těm rolník, dle ustáleného zvyku mnoho nedůvěřoval, obávaje se, aby to nebylo na něho nějakým políčeným zlem. Teprve po uvedeném roce hladu, přesvědčivše se, že nejsou brambory zdraví škodlivy, počali je rolníci všeobecně sázeti. Poněvadž pak s počátku objednávali si je ku pěstování z Branibor, kde na písčitých rovinách již od mnohých let byly se zdarem pěstovány, jmenovali je Branibory — zkomoleně brambory. Během dob byly ovšem v různých krajinách ještě jinak pokřtěny, na př. zemčata, zemňáky, zemská jablka (na Moravě), erteple (z něm. Erdäpfel a to dle franc. pomne de terre), kobzole (na Slovensku) atd. Hlízy bramborové obsahují ve svých buňkách velice mnoho škrobu, z něhož žije mladá rostlinka z pupenu vyrůstající. Pro tento škrob stal se brambor v Evropě vedle obílí nejdůležitější hosdodářskou plodinou. Skýtajíť hlízy jeho nejen rozšířenou potravu zejména chudině, ale vyrábí se z nich též vedle škrobu i lih. Mimo to jsou syrové nebo vařené oblíbenou potravou všem domácím zvířatům, zvláště vepřům. Nastrouhané brambory přikládají též vně na rány, zvláště popáleniny Rolníci pěstují a rozmnožují brambory vždy jen hlizami, jež obyčejně v několik částí rozkrojí. Vyrůstajíť z oček hliz mnohem statnější rostliny nežli ze semen. Semena vzrůstají sice též brzy v nové rostliny, ale ty dávají v prvním roce tak drobounké hlízky, že jich nelze v domácnosti upotřebiti. Teprve tyto hlízky „prvoplody" byvše zasázeny, dávají v druhém nebo až ve třetím roce rostliny s hlizami tak velikými, že jsou k potřebě. Dlouholetým pěstěním a křížením vzniklo na sta odrůd bramborových (na př. rohlíčky, jánovky, češky, jakubky, vermoutky, sněhuláky, mandlovky, piškotky, marmont, champion, magnum bonum, imperator atd.), jež rozeznávají se od sebe dobou uzrání, barvou slupky, tvarem hliz atd.1) 1) Viz Η. V. Burian: Brambory (zemáky). Nauka o rationelném pěstování a vhodném výběru odrůd bramborových. Reinwart v Praze 1891. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |