![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 242: |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Květy (F), rozvíjející se od června až do října, jsou pravidelné, 5četné; mají 5klaný, vytrvalý kalich (k) a kolovitou, bílou, zřídka lilákovou, 5cípou, později nazpět ohrnutou korunu (c), která se na večer zavírá, aby útlé vnitřní části netrpěly noční rosou. Žluté prašníky pěti tyčinek (a) jsou skloněny v kužel a pyl se z nich vysypává dvěma konečnými děrami (nikoli podélnými skulinami, jak tomu jest u valné většiny rostlin). Pro opylení xenogamií je toto zařízení výhodno, neboť hmyz zachycuje se převislých květů od spodu, při čemž zatřese kuželem prašníkův a pyl se mu pak sype na hruď nebo břicho. Při návštěvě jiného květu otírá pak tento pyl o bliznu, která z kužele tyčinkového nepatrně vyčnívá. Poněvadž květy nemají medoviny, navštěvuje je hlavně jen takový hmyz, který se živí pylem anebo sbírá pyl pro své larvy. Svrchní semeník (p), tvořen dvěma šikmo postavenými plodolisty (obr. 330), sedí volně na dně kalicha a nese na vrcholku rovnou čnělku; vyvinuje se z něho 2pouzdrá, kulatá bobule ( f, f1) zvíci hrachu, která obsahuje na středních semenicích četná semena a dozravši obyčejně zčerná. Zřídka vyskytují se bobule žlutavé anebo zelenavě prosvítavé. Bílečnatá semena (z) mají klíček spirálně zatočený. Roste hojně jako plevel na rumištích, v zahradách a u cest. Obsahuje zvláště v bobulích jed solanin, proto se může drůbež bobulemi otráviti (srovn. něm. Hühnertod). Mnozí ptáci však požírají bobule bez všelikého nebezpečí a vyvrhujíce nestrávená semena s trusem, přispívají k rozšiřování rostliny po krajině. Pozn. Vedle vlastního lilku černého (S. nigrum genuinum), jejž Bernhardi nazývá též I. nízkým (S. humile), vyskytují se u nás ještě 2 odrůdy, považované od některých botaniků za samostatné druhy: α) L. červený (S. miniatum Bernh., S. alatum1 Mönch. — obr. 332) — má lodyhu často zakrslou, nerozvětvenou, bezžlázně chlupatou, skoro křídlatě hranatou, listy dole skoro uťaté, květy menší, pižmově vonné a bobule červené. Roste porůznu v širším okolí pražském, nížinách polabských a Teplicko-Žatecku, jakož i v jižní a střední Moravě. 1) Lat. alatus = křídlatý. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |