Na této straně začíná článek o rostlině:
Lilek černý - Solanum nigrum

b) Blínovité (Hyoscyameae) — s tobolkami.

Do skupiny prvé patří rody: lilek (Solanum), kustovnice (Lycium), rulík (Atropa) a mochyně (Physalis) — s bobulemi šťavnatými, lilík (Nicandra) — s bobulemi bezšťávnými.

Do druhé skupiny náležejí rody: blín (Hyoscyamus) a skopolie (Scopolia), jejichž tobolky otvírají se víčkem; durman (Datura) a tabák (Nicotiana), jejichž tobolky otvírají se chlopněmi.

I jest dle toho soustavný přehled lilkovitých takový:

1. Lilek¹ černý, jinak psinky černé, psí víno (Solanum² nigrum, Nachtschatten - obr. 331) jest jednoletá, až ½ m vysoká bylina s přímou, hranatou, roztroušeně chlupatou, větevnatou lodyhou a střídavými, řapíkatými listy, jejichž čepel má tvar vejčitý až kosočtverečný, k řapíku klínovitě súžený a jest po kraji chobotnatě zubatá až vykrajovaná nebo skoro celokrajná. Květy jsou sestaveny do stopkatých, bezlistenných vijanů, jejichž společná osa (sympodium) jest značně zkrácena, tak že se podobají okolíkům; vyrůstajíce naproti listům, zdají se tato květenství býti postranními, jsou však ve skutečnosti konečná. (Srovn. s pozn. ¹) na str. 240).

1 ) »Původ jména českého těžko vyjádřiti; snad tolik co luleka, které slovo krajinské znamená zunu«. (Presl). Dle Jungmanna souvisí s lulati nebo lilati, rus. люкагь = uspávati. Miklosich odvozuje od slovensk. ljuljčen = omámivý a srovnává to s lat. lolium = jílek. Pol. lulek znamená náš blín.

2 ) Jméno neznámého původu, již u Plinia užívané. Někteří odvozují od lat. solari = těšiti, vzhledem k tomu, že mnohé druhy jsou léčivé.