Na této straně začíná článek o rostlině:
Máta červená - Mentha rubra [= Máta jemná - Mentha x gracilis]
Máta rolní - Mentha arvensis
Polej - Mentha pulegium [= Polej obecná - Pulegium vulgare]

Pěstuje se jako předch. v selských zahrádkách a někdy také zplaňuje. Kvete v červenci a srpnu.

9. M. červená (M. rubra Sni., M. pratensis Sola) má zelenou, často červeně naběhlou lodyhu jemně pýřitou nebo lysou a takové též vejčito-kopinaté až široce vejčité, po kraji ostře až stříhaně pilovité listy, které oproti druhům předch, jsou skoro přisedlé. Květy, objevující se hlavně v červenci a srpnu, jsou směstnány v kulovatých, oddálených, nejhořeji však splývajících lichopřeslenech; maji široce zvonkovité, lysé kalichy o kopinatých, hustě srstnatých zubech a bledě lilákové, poměrně veliké koruny.

Jsouc domovem v západní Evropě, pěstuje se někdy v zahrádkách a vyskytuje se v pobřežních houštinách a příkopech zplaněle (na př. u Jihlavy, Olomouce a Hodonína na Moravě.)

10. M. rolní (M. arvensis L. - obr. 257) vyhání z rovnovážného, plazivého oddenku přímé nebo vystoupavé, 15-40 cm vysoké, kolkolem chlupaté nebo přílysé, namnoze bohatě rozvětvené lodyhy s krátce řapíkatými, vejčitými, mělce pilovitými, srstnatými listy, v jejichž paždích sedí kulovaté, oddálené lichopřesleny lilákových květů (F). Zvonkovité, valně otevřené kalichy jsou rozeklány v zuby tříhranné, špičaté, které v době zrání jsou namířeny přímo.

Roste v četných odrůdách na vlhkých rolích, úhorech, v příkopech, v pobřežních křovích a po krajích lesů. Kvete hlavně v měsících letních.

11. Polej¹ (M. pulegium¹ L., Pulegium vulgare Mill., Flohkraut, Polei — obr. 258) má přímou nebo vystoupavou, na dolejšku často kořenující, obyčejně rozkladitě větevnatou, lysou nebo pýřitou lodyhu s řapíkatými, vejčitými, mělce a drobně pilovitými listy. Květy, rozvíjející se od července do září, jsou směstnány v kulovatých, oddálených, vesměs úžlabních lichopřeslenech; mají válcovitý, často nachově zbarvený, 5zubý a při tom skoro 2pyský kalich (k) při zrání plodův uzavřený v ústí věnečkem chloupkův a lilákovou korunu (F) s trubkou nahoře volatě rozšířenou. Vedle květů obojakých (c) vyskytují se jako u jiných druhů též květy pestíkové (c₁) s neplodnými, krátkými tyčinkami.

Vzhledem k odchylnému kalichu, jímž polej ode všech ostatních mát se rozeznává, považují ji někteří za samostatný rod - Pulegium.

¹) Nejspíše zkomoleno z řec. πολιό; = bělošedý, vzhledem k pýřitým listům některých druhů. Jiní odvozují od lat. pulex = blecha, poněvadž prý zápach této byliny zahání blechy; v Herbáři Matthiolově čteme: Polej slove latině Pulegium et Puleium extritag litera, Ciceroni, quod flos recentis incensus pulices necat odore, Ρlinius«.