Na této straně začíná článek o rostlině:
Máta jemná - Mentha gentilis [= Máta jemná - Mentha x gracilis]
Máta zahradní - Mentha hortensis [= Máta dalmatská - Mentha x dalmatica]

řitou lodyhu a řapíkaté, vejčité, pilovité, ke spodu obyčejně súžené listy, které se čím výše zmenšují a jsou na vrcholku lodyhy i větví směstnány v jalové, (bezkvěté) svazečky. Květy jsou nahloučeny do kulovatých, vesměs v paždí listů sedících, více méně oddálených lichopřeslenů.

Roste v několika odrůdách dosti hojně na podobných stanoviskách a kvete v týchž měsících jako předch.

7. M. jemná (M. gentilis¹ Sm.) má jako m. přeslenatá, které se značně podobá, lodyhy a větve zakončeny jalovými svazečky listů a lichopřesleny vesměs úžlabní, dolejší stopkaté. Vejčitě kopinaté, ostře a hluboce pilovité listy jsou však krátce řapíkaté, podle postranních nervů svraskalé a často i s lodyhou červené. Celá rostlina páchne bazalkou.

Pěstuje se někdy v selských zahrádkách a zřídka zplaňuje. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

8. M. zahradní (M. hortensis Tausch, M. sativa L. — obr. 256) má jednoduchou nebo hned zdola větevnatou, hustě chlupatou lodyhu a krátce řapíkaté, vejčité, k oběma koncům súžené a hrubě pilovité, anebo široce vejčité, stříhaně pilovité, obak dosti hustě chlupaté, namnoze popelavě třpytivé listy, které čím výše se zmenšují. Lichopřesleny sedí vesměs v úžlabích listů jako u obou druhů předch.

¹) Lat. gentilis = zušlechtěný.