Na této straně začíná článek o rostlině:
Elsholtzie - Elsholtzia cristata [= Klasnatka brvitá - Elsholtzia ciliata]
Karbinec (rod) - Lycopus

Roste porůznu na vlhkých, písečnatých březích, zaplavovaných místech a v příkopech nížin polabských, jakož i v střední a jižní Moravě.

Staří Řekové přidávali poleje do posvátného nápoje, který pili o slavnostech eleusinských.

Rod 24. Elsholtzie¹ neboli máta hřebenitá (Elsholtzia cristata Willd., Mentha Patrini Lep., Kammminze — obr. 259) jest jednoletá, skoro lysá, vonná bylina připomínající v době květu poněkud bazalku. Má přímou, nahoře rozvětvenou, 3—5 dm vysokou lodyhu s řapíkatými, podlouhle vejčitými, k oběma koncům súženými, vroubkovaně pilovitými listy zakončenu tak jako větve hustými, jednostrannými, klasovitými hrozny drobných, růžově lilákových květů (F). Tyto vyrůstají ve vidlanovitých, kratičce stopkatých svazečkách z paždí široce vejčitých, hrotitě přišpičatělých, po kraji brvitých listenů, jsouce kromě nejhořejší časti jimi zakryty. Mají zvonkovitý, 5zubý kalich (k), trubkovitě nálevkovitou korunu rozeklánu ve 4 nestejné ušty, z nichž jeden, trochu vykrojený, přímo namířený, zastupuje horní pysk, ostatní tři pak pysk dolní; postranní ušty dolního pysku však jsou malé, prostřední, mnohem větší je sehnut poněkud dolů. Dvojmocné, z koruny (c) vyčnívající, rozestupující se tyčinky mají prašníkové pytlíčky postaveny v rovné čáře proti sobě, tak že pukají společnou skulinou. Pro tuto vlastnost hlavně byla elsholtzie učiněna samostatným rodem, oddělena byvši od mát, které mají pytlíčky prašníkové položeny vedle sebe, tak že každý otvírá se svou vlastní skulinou (obr. 251 a).

Roste planě v střední a severní Asii, odkudž počátkem 19. století rozšířila se jako zahradní plevel do Ruska. U nás byla pozorována jako zplanělá (nejspíše z botanických zahrad) na polích v dolním Posázaví, u Č. Dubu, Dašic a j. Kvete v červenci.

Rod 25. Karbinec² (Lycopus,³ Wolfsfuss) má nálevkovitou, skoro pravidelně 4cípou korunu jako máty, ale pouze 2 dokonale vyvinuté tyčinky, anyť

1 ) Ku poctě lékaře a botanika J. Sigm. Elsholtze; † v Berlíně r. 1688.

2 ) Srovn. pol. karbiniec; pol. karb = zářez, vrub (něm. Kerbe), lit. iškarbiti = rozřezati, vzhledem k rozstříhaným listům.

3 ) Slož. z řec. λύκος = vlk + πούς = noha.