Na této straně začíná článek o rostlině:
Šalvěj pestrá - Salvia horminum [= Šalvěj zelená - Salvia viridis]
Šalvěj otevřená - Salvia patens [= Šalvěj rozkladitá - Salvia patens]
Šalvěj lesklá - Salvia splendens [= Šalvěj zářivá - Salvia splendens]
Zběhovec (rod) - Ajuga

Obsahujíc mnoho etherického oleje, silně voní a hořce chutná. Dříve užívalo se jí v lékařství a dosud vařívají ze sušených, před dobou květní natrhaných listů thé, které dle Kneippa léčí zašlemování v krku a působí blahodárně v nemocech jaterních i ledvinových. Mimo to odporučuje se odvarem šalvějovým vymývali hnisající rány, aby se brzy hojily; čerstvými listy se prý dobře čistí zuby.

2. Š. pestrá (S. horminum¹ L.) jest původu jihoevropského jako š. lékařská, jíž vnějškem celkem se podobá. Bývá na přímých, větevnatých lodyhách bělošedě plstnatá, má řapíkaté, vejčitě podlouhlé, nepravidelně vroubkované listy, z nichž nejhořejší, nahloučeny na vrcholku lodyhy v chomáč, jsou pestře (modře, fialově, nachově, bíle) zbarveny. Květy jsou nejčastěji bledě růžové a rozvíjejí se od června do srpna.

3. Š. otevřená (S. patens Benth.) — připomíná vnějškem celkem š. luční, má však svraskalé listy dolejší střelovité a veliké, široce rozevřené koruny krásně modré. Pochází z Mexika. Kvete v srpnu a září.

4. Š. lesklá (S. splendens Sell.) jest polokeř až přes 1 m vysoký, s lysými větvemi a řapíkatými, podlouhle vejčitými, špičatými, vroubkovaně pilovitými, obak lysými listy. Stihlé, až přes 5 cm dlouhé květy sestaveny v jednostranný, s počátku trochu nící hrozen, jsou na stopkách, kališích i korunách ohnivě červené; horní pysk koruny jest přímo namířen a asi 3krát delší pysku dolního. Pochází z Brasilie. Kvete jako předch. koncem léta.

Rod 21. Zběhovec² (Ajuga³, Günsel) má korunu zakrněním horního pysku jednopyskou, vadnoucí na plodu. Tvrdky jsou více méně ke spodině čnělky přirostlé. Vyskytuje se u nás ve 4 druzích:

¹) Z řec. ορμάω = dráždím, vábím, vzhledem k pestrým listům na vrcholku lodyhy.

²) V Matthiolově herbáři slove »zběhovým kořením«. Srovn. s pozn. násl.

³) Vzniklo prý zkomolením z aguja a to z řec. άγύιος = bezmocný, slabých údů, poněvadž se druhdy užívalo této byliny při léčení pakostnice; odtud nazývala se dříve též Iva arthritica (viz Matthiolův Herbář str. 327).