Na této straně začíná článek o rostlině:
Mateřídouška kalamandrovitá - Thymus chamaedrys [= Mateřídouška vejčitá obecná - Thymus pulegioides subsp. chamaedrys]
Mateřídouška hladká - Thymus laevicaulis [= Mateřídouška vejčitá pravá - Thymus pulegioides subsp. pulegioides]

(obr. 224 c₁), v nichž místo tyčinek jsou nanejvýš pouze zakrnělé nitky (gynodimorfismus), a velmi zřídka též květy prašníkové se zakrnělými pestíky. Kromě toho byly pozorovány též květy pelorické, s korunou skoro pravidelnou, 5cípou. Konečně zasluhuje zmínky zvláštní přetvoření květů, jak pozoroval je dr. Velenovský na mateřídoušce nalezené na travnaté hrázi lesního rybníčku v „Zákličí" u Čekanic blíže Blatné. Koruny byly v nich totiž přetvořeny v kalichy, tak že každý kvítek podobal se dvěma kalichům do sebe vsunutým (Vesmír 1880).

Roste na trávnicích, mezích a kopcích a to obyčejně hromadně. — Poskytuje dobrou pastvu včelám. Obsahujíc mnoho těkavého, vonného oleje slouží v domácím lékařství zvláště na obklady bolavých očí a do koupelí novorozených dětí.

Mateřídouška náleží k rostlinám velice proměnlivým, vyskytujíc se v četných odrůdách, jež liší se od sebe hlavně povahou lodyh (plazivých, šlahounovitých, vystoupavých, oblých, hranatých, lysých, chlupatých atd.), pak velikostí, tvarem a srstnatostí listů, povahou květenství, kalichů atd. Mnozí botanikové považují některé odrůdy za samostatné druhy a ty rozvrhují opět v nové odrůdy. Dr. Ed. Formánek na př. uvádí pro květenu Moravy a Slezska neméně nežli 12 druhů mateřídoušky asi ve 30 odrůdách! Dr. Lad. Čelakovský uvádí jich (ve 3. vydání Analytické květeny) pro všecky země koruny české šest, jež sestavili jsme v tento přehled:

M. kalamandrovitá¹ (Th. chamaedrys¹ Fr., Th. montanus² W. K.) vyhání z kořene řídký trs výhonků jednak jalových jednak kvetoucích, které jsou nejprve rozložené, pak vystoupavé, ale nikoli šlahounovité a rozvětvují se ve větve dole nezřetelně, nahoře zřetelně čtyřhranné a tamtéž na hranách (nikoli na plochách) chlupaté. Okrouhlé, elliptičné až podlouhlé listy jsou namnoze lysé, jen doleji brvité a mají postranní nervy obloukovité, ku kraji se ztrácející — krajní, okružní nerv tudíž jim chybí. Lichopřesleny nachových nebo bílých květů jsou většinou oddálené, jen na konci strboulovitě sblížené.

Jest ze všech odrůd nejobecnější.

 M. hladká (M. laevicaulis³ Čel.) shoduje se ve vystoupavých, nešlahouno-

¹) Viz pozn. ⁴) na str. 180.

²) Lat. montanus = horní.

³) Slož. z lat. laevis = hladký + caulis = lodyha.