Na této straně začíná článek o rostlině:
Mateřídouška uherská - Thymus pannonicus [= Mateřídouška panonská - Thymus pannonicus]
Mateřídouška položená - Thymus humifusus [= Mateřídouška časná - Thymus praecox]
Mateřídouška úzkolistá - Thymus angustifolius [= Mateřídouška úzkolistá - Thymus serpyllum]
Mateřídouška překrásná - Thymus pulcherrimus [= Mateřídouška ozdobná - Thymus pulcherrimus]

vitých výhoncích, v nervatuře vejčitých listův a v květenství s předch., má však větve dokonale oblé a lysé. Byla pozorována na travnatých pahorcích v okolí Jičína a Písku.

3. M. uherská (Th. pannonicus Autt., Th. Marschalliamus¹ Willd.) má vystoupavé, nešlahounovité, v hustém trsu směstnané lodyhy nahoře slabě 4hranné, kolkolem dosti stejně pýřité až huňaté, listy čárkovité, k dolejšku klínovité, namnoze značně zblížené, s podobnou nervaturou jako m. kalamandrovitá, a bledě lilákové až bílé květy v přeslenech většinou oddálených.

Roste porůznu na pahorcích a mezích, v Čechách hlavně v širším okolí pražském a západním Polabí, na Moravě v části jižní a střední.

4. M. položená (Th. humifusus Bernh., Th. nummularius² Autt.) má oproti odrůdám předcházejícím hlavní výhonky (lodyhy) na zemi kolkolem rozložené, šlahounovité a na nich poměrně krátké, vystoupavé, řaděné větvičky přioblé (nezřetelně čtyřhranné) a kolkolem stejně chlupaté; okrouhlé nebo široce vejčité, dloužeji řapíkaté listy mají postranní nervy na konci obloukovitě ku předu ohnuty a v nedokonalý nerv pokrajní se

spojující. Světle nachové květy jsou směstnány v krátká, strboulovitá květenství.

Roste asi v týchž okresích jako předch.

5. M. úzkolistá (Th. angustifolius Pers.) shoduje se ve šlahounovitých hlavních výhoncích a přioblých, kolkolem chlupatých větvičkách s m. položenou, má však listy čárkovité až elliptičné, v krátký řapík klínovitě súžené, s postranními nervy dosti rovnými, v pokrajní nerv nesplývajícími. Růžové květy jsou směstnány do krátkých, strboulovitých lichopřeslenů jako u druhu předch.

Roste v Čechách v širším okolí Prahy, v Polabí, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice a Teplicko-Žatecku, na Moravě v okolí Bzence, ve Slezsku u Opavy.

6. M. překrásná (Th. pulcherrimus Schur., Th. carpaticus Čel.) má jako obě předch. hlavní lodyhy šlahounovité, ale větévky jejich zřetelně 4hranné a dole jen po 2 stranách pýřité, teprv až pod květenstvím kolkolem chlupaté. Okrouhlé nebo vejčité listy maji po kraji okružní nerv, s nimž postranní nervy se spojují.

¹) Bedř. Marschall z Biebersteinu zasloužil se zvláště o květenu ruskou; † 1826 v Marevu u Charkova.

²) Má listy asi takového tvaru (ale ovšem mnohem menší) jako vrbina penízková (Lysimachia nummularia).