Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 675:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 675. - Rostouc planě v horách Macedonie a Thessalie, byla již u starých národů oblíbenou zelinou kuchyňskou. Pěstuje se v zahradách i na polích pro bílý, dužnatý, nasládlý kořen a pro příjemně páchnoucí listy, jež oboje dávají do polévek, poněvadž podporují trávení. Kořenů užívá se mimo to v některých nemocech a rozemnuté listy přikládají na rány a zanícené oči. Nejlepší listy dává odrůda p. kadeřavá (P. sat. crispum). Ve vinicích u Litoměřic a Žernosek a na některých místech Moravy vyskytuje se petržel též zplaněle. Rod 50. Kopr1 zahradnický (Anethum2 graveolens3 L., Dill - obr. 1030) jest bylina jednoletá, všecka lysá a sivě ojíněná. Listy jsou 2—vícekráte peřenosečné, složené z úkrojků nitkovitých. Poněvadž mezi úkrojky listovými prochází dosti světla na listy spodnější, není třeba, aby hořejší listy byly k lodyze přitisklejší a o mnoho menší nežli listy spodnější, jak tomu bývá u většiny rostlin s listy nedělenými. Obal i obalíčky mnohopaprsečným okolíkům chybějí. Květy 1) Čes. kopr, rus. кропъ, укропъ, pol. koper, chorv. kopar atd. pochází vesměs od stslov, koprъ. Někteří mají za to, že to souvisí s lit. kvapas, krapas = vůně, vzhledem k pronikavému zápachu. Jiní poukazují na řec. κάπαρις a střlat. capero. Viz též výklad slova kopřiva (ve sv. IV.) 2) Jménem ανηδον nazývali kopr již staří Řekové; obsahuje kmen αημι = dýchám (se vsutým v, jako ve slově άνεμος = vítr), vzhledem k tomu, že vydává pronikavou vůni. 3) Viz pozn 10) na str. 673. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |