Na této straně začíná článek o rostlině:
Dejvorec (rod) - Caucalis
Dejvorec mrkvovitý - Caucalis daucoides [= Dejvorec velkoplodý - Caucalis platycarpos]
Dejvorec východní - Caucalis orientalis [= Dejvor východní - Astrodaucus orientalis]
Turgenie šírolistá - Turgenia latifolia [= Štětináč širolistý - Turgenia latifolia]

- 667 -

Rod 38. Dejvorec (Caucalis¹, Haftdolde) má na plodech na každé polovině kromě 5 žeber hlavních ještě mezi těmito 4 vyniklá žebra vedlejší a všecka žebra posázena štětinkami a osténci; bílek semenný jest oběma okraji dovnitř závitkovitě stočený. Vyskytuje se u nás ve dvou druzích:

1. Dejvorec mrkvovitý (Caucalis daucoides L., Klettenmöhre — obr. 1016) má hranatou, nejvýš 3 dm vysokou, rozkladitě větevnatou lodyhu a roztroušeně chlupaté nebo lysé, 2-3krát zpeřené listy podobné drobným listům mrkvovým. Okolíky skládají se obyčejně jen ze tří okolíčků a tyto jen z několika bílých nebo načervenalých, dílem obojakých, dílem prašníkových kvítků, jejichž plátky kor. jsou nestejné, vnější v okolíku totiž větší ostatních (F). Obaly chybějí, obalíčky jsou složeny z 2—5 kopinatých, listenů. Dvojnažky mají na každé nažce mezi 5 nepatrnými žebry hlavními ještě 4 vyniklá žebra vedlejší a na těchto žebrech štětinkaté ostny, takže se podobají poněkud dvojnažkám mrkve. Liší se však od nažek mrkvových hlavně tím, že jejich bílek semenný jest svými kraji dovnitř závitovitě stočen (f₁), kdežto u mrkve jest bílek semenný na vnitřní straně plochý.

Jest bylina jednoletá, rostoucí na polích, zvláště písčitých, na mezích, kamenitých stráních a u cest, v Čechách zejména v širším okolí pražském, záp. a střední nížině polabské, Jičínsko-Boleslavsku, v poříčí Ploučnice, Teplicko-Žatecku, hornatině křivoklátsko-berounské a v Krumlovsku, na Moravě hojně v části střední a jižní, jinde pořídku, ve Slezsku kolem Těšína a j. Kvete od máje do července.

Pozn. V okolí Děčína a Litoměřic vyskytuje se odrůda, mající jednořadé ostny vedlejších žeber zakrnělé, mnohem kratší nežli jest příčný průměr plodu, kdežto dej v. mrkvovitý vlastní má je silné, zdéli nebo delší příčného průměru plodního. Někteří považují ji za druh a zovou dej v. ježatým (C. muricata Bisch).

2. Na Chuchelském vrchu u Prahy roste již přes půl století v hojnosti zplaněle d. východní (C. orientalis L.,) jenž pochází z Kavkazu. Od d. mrkvovitého líší se tím, že má lodyhu oblou, jemně rýhovanou, okolík bohatší, složený z 8—15 okolíčkův a obalíčky tvořené větším počtem kopinatých listenů. Kromě toho mají nažky na vedlejších žebrách ostny mnohem delší plodního průměru, ve 2-3 řadách a bílek semenný dovnitř mírně vehnutý. Bílé kor. plátky na obvodě okolíků jsou větší nežli uvnitř. Kvete v červnu a červenci.

Rod 39. Turgenie² širolistá neboli dejvorec šírolistý (Tur-

¹) Jménem tím (řec. κανκαλίς) rozuměli staří nějakou jedlou rostlinu okoličnatou; obsahuje prý kmen καίω = pálím, vzhledem k peprné chuti.

²) Pojmenovaná dle Alex. Turgněva, státního rady v Moskvě.