Na této straně začíná článek o rostlině:
Vochlice - Scandix pecten [= Vochlice hřebenitá - Scandix pecten-veneris]

666 -

Rod 37. Vochlice¹ neboli Venušin hřeben (Scandix¹ pecten Veneris² L., Kammkerbel — obr. 1015) jest jednoletá, roztroušeně chlupatá bylina s větevnatou, as 2 dm vysokou lodyhou a 2-3krát zpeřenými listy, jež připomínají celkem listy mrkve, jen že jsou mnohem útlejší. Okolíky skládají se pouze ze 2, nejvýše ze 3 okolíčků, které, obsahujíce několik bílých, kratičce stopkatých, dílem obojakých, dílem prašníkových kvítků (F), jsou podepřeny obalíčky ze 2—3 jednoduchých nebo dvojklaných, brvitých listenů.

Opylení děje se jednak pylem cizím, jejž přenáší hmyz, dílem pylem vlastním, anyť tyčinky se posléze ohýbají dovnitř, tak že zralé prašníky dotýkají se blizen.

Protáhlé dvojnažky (f) mají bezžebrý, se hřbetu smačknutý zoban mnohem delší ostatního, semena obsahujícího plodu, čímž poznává se vochlice nejsnáze od jiných okoličnatých. Každá nažka (f) má 5 podélných, málo vyniklých žeber a obsahuje bílek na vnitřní straně žlábkovitě vyhloubený.

Dozravše oddělují se nažky za parných dnů od středního sloupku tak rychle, že daleko od mateřské rostliny odskakují.

Roste na polích, nejraději v osení, v úhorech a na pustých místech, v severní části širšího okolí pražského (k Labi), v záp. Polabí a Žatecko-Teplicku, na Moravě hlavně v části střední a jižní; v českomoravské vysočině a ve Slezsku nebyla dosud pozorována. Kvete v červnu a červenci.

¹) Od řec. σκάνδιξ = hřeben, vochle, vzhledem ke tvaru a postavení plodů.

²) Lat. pecten Veneris = hřeben Venušin.