Na této straně začíná článek o rostlině:
Tořice (rod) - Torilis
Tořice třebulovitá - Torilis anthriscus [= Tořice japonská - Torilis japonica]

- 668 -

genia latifolia Hoffm., Caucalis¹ latifolia L., Borstendolde — obr. 1017) jest bylina jednoletá, s lodyhou rozbrázděnou, jemně pýřitou, asi od prostředka rozkladitě větvitou. Listy jsou jednoduše peřenosečné, složené z úkrojků kopinatých, hrubě pilovitých až peřenoklaných. Okolíky skládají se obyčejně ze 3 chudokvětých okolíčků a mají obal i obalíčky tvořené z 3—7 podlouhle kopisťovitých listenů.

Ve květech i plodech (f, f₁) shoduje se turgenie s rodem předcházejícím, k němuž ji také někteří jako druh počítají. Má však ostny netoliko na 4 žebrech vedlejších, nýbrž i na třech středních žebrech hlavních, ještě silněji vyniklých (kdežto dejvorec mrkvovitý a východní mají ostny pouze na žebrech vedlejších).

Vyskytuje se zřídka na polích mezi osením, jsouc k nám cizími semeny zavlékána ze zemí sousedních. V Čechách byla pozorována v okolí Kopidlna (mezi Vel. Běchany, Vrsci a Slavosticemi) a v okolí Dobrovic u Ml. Boleslavi, na Moravě hlavně v okolí Brna (úpatí Špilberku, u mlýna v Bilovicích), Znojma, Kunovic a Nové Vsi blíže Uher. Hradiště. Kvete v červnu a červenci.

Rod 40. Tořice² (Torilis³, Borstendolde) má plody s žebry hlavními i vedlejšími jako dejvorec, ale žebra vedlejší nízká, s několika řadami ostnů, tak že celý povrch plodu jest ostnatý. Roste u nás ve dvou druzích:

1. Tořice třebulovitá (Torilis anthriscus⁴ Gmel., Tordylium⁵ anthriscus L, Heckenkerbel - obr. 1018) jest dvouletá bylina, porostlá na lodyze i listech krátkými, drsnými, vápnem proniknutými chloupky, které jsou rostlině k ochraně před některými býložravými živoky, zejména plži. Listy hořejší jsou jednoduše, spodní dvakráte zpeřené, oboje složené z lístků podlouhlých, většinou peřenoklaných nebo hluboce pilovitých. Okolíky mají obal i obalíčky složeny z několika čárkovitých listenů. Bílé nebo načervenalé kvítky, rozvíjející se od června do srpna, jsou dílem obojaké, dílem prašníkové a dospívají v plody podlouhle okrouhlé, ježaté; nažky jejich (f₁) mají totiž mezi 5 žebry hlavními ještě 4 nízká žebra vedlejší, posázená několika řadami osténků. Bílek semenný jest na vnitřní straně žlabovitě prohlouben.

¹) Viz pozn. ¹) na str. 667.

²) Srovn, jihosl. torica, jež znamená několik rostlin (kolenec, lopuch atd.)

³) Snad od řec. τορεω = prorážím, brázdím, vzhledem k rozbrázděným plodům, nebo od lat. torus = poduška, vzhledem k napuchlým článkům lodyžním.

⁴) Viz pozn. ³) na str. 665.

⁵) Viz pozn. ¹) na str. 643.