Na této straně začíná článek o rostlině:
Třebule obecná - Anthriscus vulgaris [= Kerblík obecný - Anthriscus caucalis]

- 665 -

trichospermum¹ Endl., Anthriscus trichosperma Röm., Chaerophyllum trichospermum, Schult.), kterou mnozí považují za samostatný druh.

Rod 36. Třebule² obecná (Anthriscus³ vulgaris Pers., Scandix⁴ anthriscus L., Hundskerbel, Klettenkerbel — obr. 1014) jest velmi útlá, jednoletá bylinka, mající vřetenovitý kořen, lysou, větvitou, lesklou lodyhu a jemné listy 2-3kráte zpeřené, složené z lístků zpeřeně rozeklaných v čárkovito-podlouhlé, hrotité ušty, tak že se podobají poněkud listům mrkvovým. Okolíky skládají se pouze z 3-5 okolíčků, jež obsahují jen několik málo bílých kvítků (F) a jsou podepřeny 2—5listennými, jednostrannými, brvitými obalíčky (b). Obaly chybějí. Vejčité dvojnažky (f₁) jsou od prohnutých ostnů ježaté a zakončeny rýhovaným, neježatým zobánkem, 3-4kráte kratším ostatního, semena obsahujícího, plodu. Čnělky jsou velmi kratičké, tak že blizny na žláznatém terči téměř sedí; tím hlavně a pak vejčitými plody liší se třebule od rodů kerblíků, k nimž ji mnozí dosud jako druh počítají.

Roste pořídku v plotech, na rumištích a v křovinách, v Čechách zejména v širším okolí pražském, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice a Teplicko-Žatecku, na Moravě zvláště v části jižnější a střední, ve Slezsku hojně v Těšínsku. Zdá se, že k nám byla zavlečena semeny z jižní Evropy. Kvete v květnu a červnu.

1 ) Z řec. ϑρίξ, τριχός = vlas, štětinka + σπέρμα = semeno.

2 ) Třebule vzniklo jako hluž. trjebula, pol. trzebuła, chorv. krebulca atd. přesmyknutím hlásek z kerbula (počátečné t místo k) a to jako něm. Kerbel z pův. lat. cerefolium = řec. χαιρέφυλλον; viz pozn. ²) na straně 660.

3 ) Ανϑρισκον nazýval se jakýsi druh kerblíků; snad od άνϑέριξ = stéblo, vzhledem k tvaru lodyh?

4 ) Viz pozn. ¹) na str. 666.