Na této straně začíná článek o rostlině:
Hvězdnatec zubatý - Hacquetia epipactis

- 648 -

které také asi v této době dospívají, vytrvají a mohou se setkati s bliznami květů vnitřních, anyť čnělky těchto květů, nebyly-li blizny jejich zúrodněny pylem cizím, později se prodlužují, ohýbají na venek a konci svými prašníků se dotýkají. A tak, nestalo-li se zúrodnění pylem cizím, může se dodatečně státi pylem vlastním.

Plody (f) jsou kulovaté a mají na vrcholku zřetelně vyvinutý kalich; nažky (f₁) oproti ostatním rodům nemají žeber, za to však jsou posázeny hustými, háčkovitými štětinkami, jimiž mohou se zadržovati na těle zvířat a šatě lidí a takto daleko býti roznášeny. Dozravše neoddělují se nažky (f) zdola nahoru jako u jiných okoličnatých, nýbrž plody se poltí shora dolů, poněvadž jim chybí střední sloupek, na jehož konci by oddělené nažky visely. Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý.

Roste porůznu ve stinných lesích hornatějších poloh. Kvete v máji a červnu. Palčivě chutnajících listův a hořkého oddenku užívalo se druhdy v domácím lékařství (na rány).

Rod 25. Hvězdnatec¹ zubatý (Hacquetia² epipactis³ DC., Astrantia¹ epipactis L., Sterndolde - obr. 990) vyhání z plazivého, šupinatého, černohnědého oddenku dlouze řapíkaté, dlanitě 3-5dílné, pilovité listy a jedno-

¹) Srovn. pozn. ²) na str. 646.

²) Ku poctě Baltazara Hacqueta, professora přírodovědy ve Lvově, zemřevšího roku 1788.

³) Epipactis viz kruštík, ve svazku IV.