Na této straně začíná článek o rostlině:
Jarmanka větší - Astrantia major

- 646 -

širší nežli žebra hřbetní a tvoří kolem plodu »dvoukřídlovou« obrubu. Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý.

Roste planě v hornatých krajinách jižní Evropy. V naší vlasti pěstuje se místy v horách (v Krkonoších, Krušných horách, Šumavě, zejména však na Jeseníku skoro ve všech vesnicích) blízko lidských obydlí, poněvadž vonné listy, zvláště však mléčnatý kořen jsou léčivé. Odvar ze sušeného kořene odporučuje se zvláště proti vodnatelnosti.

Rod 23. Jarmanka¹ neboli jarmatka, hvězdovka² větší (Astrantia² major L., grosse Silberdolde - obrazec 988) vyhání z černohnědého oddenku přímé, až přes půl m vysoké lodyhy a dlouze řapíkaté, dlanitě

5dílné listy, o úkrojcích podlouhle vejčitých, nestejně pilovitých. Listy lodyžní jsou kratčeji řapíkaté nebo přisedlé.

Bílé nebo narůžovělé kvítky, rozvíjející se od července do září, jsou sestaveny do jednoduchých okolíků, pod nimiž jest obal z velikých, kopinatých, bělavých nebo narůžovělých a zeleně žilkovaných listenů, které činí květenství z daleka nápadným. Poněvadž okolíky bývají na konci lodyhy sblíženy, jako by vyrůstaly téměř ve stejné výšce, považují někteří celé květenství za složený okolík. Κ tomu dlužno dodati, že na stopkách postranních okolíků vyrůstají někdy opět okolíky (třetího řádu).

Kdežto prostřední, hlavní okolík obsahuje až na několik málo kvítků prašníkových samé květy obojaké (F), obsahují postranní, menší okolíky samé květy prašníkové (zdánlivě obojaké se zakrnělými pestíky), jejichž červenavé prašníky z koruny vyčnívají (F₁).

Plody (f) jsou podlouhlé, se hřbetu smačknuté a věnčené na vrcholku pěti dokonale vyvinutými zuby kališními a 2 nitkovitými čnělkami. Nažky (f₁) mají po 5 podélných, vyniklých žebrech a dozravše oddělují se od sebe bez zřetelného středního sloupku (plodonoše). Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý.

Blizny zúrodňují se dílem pylem cizím, dílem pylem z květů sousedních (geitonogamií) asi tím způsobem, jak vyloženo jest u druhu následujícího.

Před deštěm a na noc ohýbají se stopky mladých květenství, tak že obal tvoří pak nad kvítky ochrannou stříšku.

1 ) Srov. pol. jarzmianka, jeržmianka, chorv. jarmen; obsahují vesměs starosl. kmen jarъ = hořký. Srovn. pozn. ³) na str. 635.

2 ) Z řec. αστρον = hvězda + άντίος = protější, podobný, vzhledem k hvězdovitě rozloženým listenům obalním; odtud i chorv. kačje rože.