Na této straně začíná článek o rostlině:
Olešník kmínolistý - Selinum carvifolium
Libeček lékařský - Levisticum officinale [= - Levisticum officinale]

- 645 -

ji tam obyvatelé rádi u svých obydlí pěstují. Máť řepovitě ztloustlý, libovonný, kořenně chutnající, mléčnatý kořen, jehož odvaru užívá se zvláště v nemocích žaludečních. Také se z něho připravuje posilující kořalka.

Rod 21. Olešník¹ kmínolistý (Selinum² carvifolium L., Angelica³ carvifolia Spreng., Kümmelsilge — obr. 986) má vřetenovitě větvitý oddenek, z něhož vyhání lodyhu až 1 m vysokou, hluboce rozbrázděnou v křídlovité hrany a tak jako listy lysou. Listy jsou podobné listům kmínovým, avšak spodní lístky jejich nejsou postaveny křížem. Obal chybí, a byl-li jaký, ještě před rozvitím květů opadal; obalíčky skládají se z listenů šidlovitých, které se později ohýbají dolů a červeně se zbarvují. Květy jsou před rozvitím červenavé, potom bílé, dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové.

Vejčitě okrouhlé, se hřbetu smačknuté plody (f) mají postranní, „rozeklaná" široká křídla a křídlatě vyniklá hřbetní žebra (f₁). Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý.

Roste hojně na vlhkých lukách, v lesních houštinách a v příkopech. Kvete v červenci a srpnu jako valná většina okoličnatých.

Rod 22. Libeček⁴ lékařský (Levisticum⁴ officinale Koch., Ligusticum⁴ levisticum L., Liebstöckel — obr. 987) vyhání z mnohohlavého, hnědožlutého oddenku silné, až 2 m vysoké, lysé, oblé, rýhované lodyhy s listy poněkud podobnými listům celerovým; jsou totiž hladké, lesklé, 2—3krát zpeřené, složené z lístkův a úkrojků kosníkově vejčitých až klínovitě podlouhlých, v předu hluboce stříhaně zubatých. Obal i obalíčky skládají se z listenů kopinatých, bělomázdřité ovroubených.

Květy (F), rozvíjející se v červenci a srpnu, jsou bledožluté, a vejčité plody (f) se hřbetu smačknuté. Nažky jejich (f₁) souvisí spolu jen středním úzkým pruhem a mají po pěti podélných, vesměs křídlatě vyniklých žebrech; postranní žebra však jsou

¹) Pol. olešnik znamená několik bylin okoličnatých. Viz pozn. ⁴) na str. 637.

²) Tímto slovem rozuměli staří Římané a Řekové několik rodů rostlin okoličnatých, s lesknoucími se listy; od řec. σέλας = lesk.

³) Viz pozn. ²) na str. 643.

⁴) Levisticum jest zkomoleno z lat. ligusticum = ligurský, anať tato bylina podnes hojně roste v pohoří ligurském. Český název vznikl z lat., podobně jako chor. ljubačac, pol. lubišnik atd.