Na této straně začíná článek o rostlině:
Lomikámen Hostův - Saxifraga Hostii [= Lomikámen Hostův - Saxifraga hostii]
Lomikámen cibulkatý - Saxifraga bulbifera
Lomikámen pižmový - Saxifraga moschata
Lomikámen mechovitý - Saxifraga bryoides [= Lomikámen prutníkovitý - Saxifraga bryoides]

- 600 -

5. L. Hostův¹ neboli vyvýšený (S. Hostii¹ Tausch, S. elatior M. et K.) podobá se úplně předcházejícímu, bývá však statnější, až ½ m vysoký a má bohatší květenství, anyť postranní osy jeho bývají 5 —7květé; listy přízemní (obr. 916 L₁) jsou mnohem užší a delší, po kraji vroubkované (nikoli pilovité, se zuby špičatými, ku předu směřujícími); menší listy lodyžní jsou čárkovitě podlouhlé. Roste pouze u sv. Prokopa blíže Prahy. Jsa květinou alpskou, byl nejspíše (dle názoru dra Čelakovského) v době Tauschově na toto místo přesazen. Kvete jako předch, v červnu a červenci.

6. L. cibulkatý (S. bulbifera L. - obr. 918) podobá se l. zrnatému, maje jako on na spodu cibulkaté pupeny a ledvinovité, vroubkované listy; má však žláznaté chlupatou lodyhu bohatěji listnatou - I. zrnatý mívá na lodyze 5-7 listů, kdežto l. cibulkatý 12 i více -v paždích hořejších listů cibulky, a květy ve krátkovětevném vrcholíku s kor. plátky jen asi 2krát delšími uštů kališních.

Roste porůznu na lesních lukách, suchých trávnících a ve křovištích, v střední a jižní Moravě (na př. na Pavlovských horách, v okolí Mikulova i jinde). V Čechách nebyl dosud pozorován. Kvete v máji a červnu.

V Malé sněžné rokli v Krkonoších vyskytuje se ještě několik zvláště vzácných druhů lomikamenů, rostoucích hojněji dílem v Alpách, dílem v krajinách severních. Jsou to:

7. L. pižmový (S. moschata seu muscoides² Wulf. — obr. 919), útlý, na prst vysoký, přízemní růžicí a listnatými výhonky lom. trsnatému značně podobný — tak že Linné ho od něho ani neodděloval — ale tím od něho se lišící, že má listy buď čárkovité a nedělené, nebo úzce klínovité a trojklané, lodyhy skoro bezlisté a květy zelenavě žluté, rozvíjející se v červnu a červenci. Hojněji roste v bavorských Alpách.

8. L. mechovitý (S. bryoides³ L. — obr. 920) jest jako předch. bylina vytrvalá. Má přízemní výhonky, porostlé velmi hustě jednoduchými, kopinatými, po kraji jemně ostnitými listy (L), směstnané v husté, často poduškovité trsy. Jednoduché, pouze 3—6 cm vy-

¹) Ku poctě Mikul. Host-a, tělesného lékaře ve Vídni, spisovatele několika botanických děl. † v Schönbruně r. 1834.

²) Od lat. muscus = mech, jehož některým druhům se vnějškem poněkud podobá.

³) Slož. z řec. βρύου = mech + είδος = podoba.