Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 601:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 601 - soké lodyhy, s konečným květem žlutavě bílým, jsou až pod květ řídce porostlé listy. Kvete v týchž měsících jako předch. Roste též hojněji v bavorských Alpách. 9. L. sněžný (S. nivalis L. — obr. 921) má oddenek bez listnatých výběžků, přízemní listy kopisťovité a tupě zubaté, na prst vysokou lodyhu bezlistou, květy na vrcholku lodyhy nahloučené v hustém, strboulovitém květenství, a bílé plátky kor. úzké, málo delší kalicha. Kvete až v čci. Náleží květeně arktické. 10. L. vstříčnolistý (S. oppositifolia L — obr. 922) jest nízká bylinka vyhánějící v hustém, často poduškovitém trsu květonosné, pouze 3—6 cm vysoké lodyhy a bezkvěté výhonky, které jsou hustě porostlé vstřícnými, dužnatými, okrouhle kopisťovitými, bezžlázně brvitými a střechovitě se kryjícími listy (L), čímž nabývá rostlina vzezření známého rozchodníku ostrého (str. 434). Na stloustlém konci mají listy jamku s vápenitou šupinkou, jejíž význam je týž jako u lom. vždyživého. Květy, sedící na vrcholku lodyh, jsou lilákově nachové. Roste jako druhy předcházející pouze v Krkonoších a to nejen v Malé sněžné rokli, ale také na Kotli, u Staré huti v Riesengrundě a v Čertově zahrádce. Hojněji se vyskytuje v Alpách. Kvete v máji a červnu. 11. V okolí Štáblovic blíže Opavy ve Slezsku vyskytuje se dle udání Heinových na rašelinných lukách I. žlutokvětý neboli bařinný (S. hirculus1 L. — obr. 923), který vyhání přízemní tenké výhonky a má přímé, listnaté, nahoře dlouze, červenavě chlupaté, 1—2 dm vysoké lodyhy s 1—3 úhlednými květy. Listy na výhoncích i na lodyze jsou úzce kopinaté a celokrajné. Květy, rozvíjející se od července do září, mají žluté, na spodu červeně tečkované plátky a po odkvetení kališní lístky sehnuté dolů. Hojněji vyskytuje se v zemích pobaltických a v Prusku. Pozn. Z pěstovaných, cizozemských lomikamenů bývá u nás nejoblíbenější I. šlahounovitý (Saxifraga sarmentosa L. — obr. 924), pocházející z Japanu a Číny. 1) Lat. hirculus jest zdrobnělé slovo od hireus = kozel; zapácháť tento druh kozlinou. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |