Na této straně začíná článek o rostlině:
Broskev - Prunus persica [= Broskvoň obecná - Prunus persica]

542 -

Pochází prý z Armenie, což však někteří popírají, poněvadž jí tam nenalézají planou; za to však roste planě v Turkestanu, Mandžurii a sev. Číně, pročež tyto kraje pokládají mnozí za její pravlast. Sází se u nás v teplejších polohách pro chutné ovoce v sadech.

10. Broskev¹ (P. persica¹ Baillon, Persica¹ vulgaris Mill., Pfirsich - obr. 822) jest stromek až 8 m vysoký; má oproti široce vejčitým listům meruňky listy kopinaté, pilovité a krátce řapíkaté, anať délka řapíku dosahuje sotva poloviční střední šířky čepele, která je v pupenu ve dvé složena (nikoli svinuta); vůbec podobají se listy broskve listům některých druhů vrb. Kalně růžové květy, rozvíjející se již v dubnu, sedí po stranách větví jako u meruňky, ale kulaté, na povrchu aksamitově plsťnaté plody obsahují pecku rozbrázděnou, až děrkovanou.

Pocházejíc z Persie, pěstuje se v sadech pro chutné ovoce.

V listech cizopasí často houba Exoascus deformans, následkem čehož bublinatě naduřují a krabatí se.

¹) Pochází z Persie, proto plody její zvali Římané »perskými jablky« (mala persica. Odtud též něm. Pfirsich, chorv. breskva a čes. broskev (»ex graec. et lat. περσικός = persica« Jungm.) Ostatně znamená slovinské brosk poupě, zvláště poupě bukové.