- 532 -

srdčitými. Κ nim náleží rozličné druhy srdcovek: černé s barvicí šťávou, zvané též uhelky, červené s nebarvící šťávou, žluté atd.

2. Chrupavky (Cer. duracina¹ DC., Knorpelkirschen) s plody tvrdými, chrupavčitými, okrouhle srdčitými, barev rozmanitých.

Kromě chutného ovoce, jež se pojídá buď syrové nebo sušené nebo zavařené a nakládané, dává třešeň výborné dříví, hodící se zvláště na jemné práce soustružnické a poskytuje včelám hojné pastvy. Klovatinu, prýštící se z kmene a větví, přidávají do »arabské gummy".

Co týká se nepřátel třešně, možno říci, že ze všech našich ovocných stromu májích poměrně nejméně. Většina housenek, brouků a jejich larev, které pochutnávají si na mladých listech jiných ovocných stromů, třešni se z pravidla vyhýbají. Tato okolnost nasvědčovala by cizímu původu třešně (srovn. s trnovníkem str. 402 a jírovcem str. 308).

Z čelnějších škůdců buďtež uvedeni pouze:

1. Pilatka černá (Tenthredo adumbrata Kl. — obr. 808), blanokřídlý, na těle černý hmyz podobný malinké včele, jehož larvy, připomínající drobné, tmavým slizem potažené slimáčky, ožírají svrchní pokožku listovou. Na podzim zalézají do země a tam se zakuklují.

2. Pestřenka třešňová (Spirographa cerasi, Trypeta signata — obr. 808), drobná, asi ½ cm dlouhá, leskle černá moucha se žlutou hlavou, žlutými nohami a skvrnitými křídly, klade do dozrávajících plodů, právě tam kde spočívají na svých stopkách, po vajíčku, z něhož se vylíhne beznohá, červíčkovitá larva, živící se dužninou plodu a plod trusem svým znečisťující.

3. Křovák třešňový (Magdalis cerasi L.) — drobný nosatec, úplně podobný kř. švestkovému (obr. 816 A), ale nelesklý, ožírá listy.

¹) Slož. z lat. durus = tvrdý + acinus = bobule, peckovice.