- 531 -

květů cizí pyl dobře otírati. Ve dvou dnech dospějí všecky prašníky, otvírajíce se postupně od vnitřních ku vnějším a to na straně vnější, od blizny odvrácené. Poněvadž jsou kromě toho tyčinky od blizny oddáleny (šikmo rozpřaženy), jest opylení vlastním pylem velice znesnadněno, ač nikterak vyloučeno a nikterak bez účinku. Doba květu trvá 7-8 dnů.

Plody (obr. 806) jsou známé peckovice příjemné, sladké chuti, spočívající na dlouhých, hladkých stopkách, snad za tou příčinou, aby k nim nemohli někteří živočichové (mravenci, škvoři, svinky, brouci), kteří s hladkých stopek se smékají. Uvnitř peckovice vězí hladká, tvrdá pecka obsahující jediné semeno; vězíc v pecce semeno je chráněno, když dužnatá rubina shnije, před zkázou až do jara; a prochází-li pecka střevem některého živočicha, jenž se sladkou rubinou ji byl spolkl, nemohou kyseliny žaludku a střev semeno rozežrati a klíčivost jeho zničiti.

Třešeň roste planě porůznu v horských lesích po vší Evropě. Má však jsouc planá červené peckovice vždy jen asi zvíci bohatého hrachu a chuti nevalné. Proto však přece je požírají rádi někteří ptáci i čtvernožci, kteří pak nestravitelné pecky s trusem z těla vyvrhují a tak k rozšiřování stromu nemálo přispívají.

Někteří mají za to, že třešeň pochází z krajin okolo Černého a Chvalinského moře a že tudíž třešně v našich lesích rostoucí dlužno považovati za zplanělé (nikoli plané).

Zušlechťováním docílilo se mnoha odrůd, jež možno zařaditi do 2 skupin:

1. Třešně měkké (Cerasus Juliana¹ DC., Weichkirschen) s plody měkkými,

¹) Zrají v červenci (= Julius).