Na této straně začíná článek o rostlině:
Višeň obecná - Prunus cerasus [= Třešeň višeň - Prunus cerasus]

- 533 -

Za to trpívají větve třešní u nás velice mrazy, tak že svrchní vrstvy kůry pukají a trhají se; z trhlin vytéká pak veliké množství klovatiny (obr. 809 d). Choroba tato slove klihotok neboli gumosis.

Také zralé plody v mokrých létech pukají a na obnažených místech usazuje se pak tmavozelená plíseň Acrosporium Cerasi Rub. (obr. 809 c).

Choroby, jež zaviňují cizopasné houby a plísně, jsou dosti četné:

1. Na listech cizopasí zhusta drobnohledná houba Gnomonia erythrostoma (obr. 809 b), která s počátku vytvořuje žluté až hnědé skvrny, později však celý list zhnědne, více méně se sbalí a uschne. Též na vzrůst plodů má tato plíseň nepříznivý vliv, takže zakrňují a vyvinou se nepravidelně, jednostranně.

2. Často dostávají mladé plody na povrchu tmavohnědé skvrny a povlékají se posléze tmavozeleným, sametovým, povlakem, což způsobuje houba Fusicladium Cerasi (obr. 809 a).

3. Jiná cizopasná houba, která s předch. ráda společně se objevuje, zvaná Septoria effusa, dělá na listech hnědé skvrny a na plodech vpadlá, hnědá místa.

4. V listech i ve větvích cizopasí vláknivo houby zvané Exoascus cerasi Sadeb. Listy hnědnou buď úplně nebo jen v jisté partii, zkadeřují se, schnou a opadávají (obr. 810).

Řádí-li tato houba po několik let na větévkách, rozvětvují se hojně a na spodu rozvětvení vznikají rakovité nádory (něm. Hexenbesen).

2. Višeň¹ obecná (P. cerasus²L., Cerasus vulgaris Mill., Sauer-

1 ) Jméno višeň vyskytuje se i v jiných řečích slov. (na př. rus. vičňa, pol. wiśnia, chorv. višnja atd. Srovn. též něm. Weichsel.

2 ) Někteří odvozují název cerasus (= řec. κέρασος) od města Cerasuntu na jižním pobřeží Černého moře, odkudž prý višeň Lucullus r. 74 př. Kr. přivezl do Říma na zvláštním voze. Zdá se však, že lat. i řecký název pochází od perského keras = třešeň; srovn. i něm. Κirsche.