Na této straně začíná článek o rostlině:
Oměj modrý - Aconitum variegatum [= Oměj pestrý - Aconitum variegatum]

niky ohýbají se obloukem nazpět a místo jejich zaujmou pak dospívající blizny, které dosud byly prašníky více méně pozakryty (obr. 76 A, B). Tímto zařízením jest zúrodnění blizen pylem vlastního květu zamezeno. Oměj jest pěkným příkladem, kterak zeměpisné rozšíření některého druhu rostlinného závislo jest na rozšíření hmyzu, jenž pyl jeho přenáší; neboť kde není čmeláků, ani oměji se nedaří (viz obr. 77).

Roste v některých hornatých krajinách (v Krkonoších, Krušných horách, Šumavě, Jeseníku a Beskydách) nejraději na stráních. Kvete jako ostatní druhy až v čci a srpnu. Pěstuje se však také pro okrasu v zahrádkách. Rozemneme-li čerstvý list oměje, nepříjemně páchne; rozkousán byv hořce chutná a pálí na jazyku. Obsahujeť prudký jed akonitin a to nejen v listech, nýbrž i v hlíznatých kořenech; proto se mu býložravá zvířata vyhýbají a také podzemní, přezimující kořeny jsou ušetřovány (na př. od myší). V lékařství však koná akonitin dobré služby proti dně a rheumatismu. Někde zovou jej též zlý mníšek nebo mordovník.

2. O. modrý (A. variegatum¹ Koch., A. rostratum² Bernh. — obr. 78) liší se od šalamúnka, jemuž velice se podobá, hlavně těmito znaky: má jen 2 řepovitě ztloustlé kořeny, nelesklé listy, řídký, dole listnatý hrozen květní a přilbicovitý lístek kališní vyšší než širší, napřed protažen v zobánek. Pestíky a mladé mě-

') Lat. variegatus = pestrý, strakatý.

²) Lat. rostratus = zobánkatý, od rostrum = zobák.