Na této straně začíná článek o rostlině:
Čičorka žlutá - Coronilla vaginalis [= Čičorka pochvatá - Coronilla vaginalis]

- 421 -

vitou korunu složenou z plátků (1, 2, 3) o dlouhých nehtech, dosahujících délky kalicha, tak že možno korunou někdy na spodu viděti. Pavéza bývá obyčejně růžová, s temnějšími skvrnami, křídla narůžovělá a člunek skoro bílý; jsou však také koruny téměř úplně bílé nebo celé jemně narůžovělé. Z 10 dvojbratrých tyčinek jest volná tyčinka nejkratší.

Květy, před rozvitím převislé, aby netrpěly deštěm a rosou, nadzdvihují se v rozkvětu skoro do polohy rovnovážné, aby návštěva hmyzu mohla býti u nich s tím lepším prospěchem vykonávána. Po odkvetení však ohýbají se stopky květní opět dolů, aby vyvinující se plod, chráněn jsa nahoře vytrvalým kalichem, netrpěl deštěm a rosou.

Opylení jest téhož způsobu jako u jehlice (str. 413). Ačkoli však jsou tyčinky 2bratré, přece nemají květy medoviny, čímž čičorka od povšechného pravidla (str. 341) se odchyluje.

Plody jsou struky, t. j. lusky (f) růžencovitě zaškrcované, které při uzrání se nepoltí ve 2 poloviny, nýbrž rozpadávají se mezi semeny v kusy. Podlouhlá, lesklá, hnědá semena obsahují jedovatou látku cathartin.

Roste hojně na lukách, mezích a stráních. Kvete od června do srpna.

2. C. žlutá (C. vaginalis¹ Lamk., C. minima Jacq. - obr. 665) liší se od předch. netoliko žlutými květy, ale ještě také těmito znaky: jest vzrůstu mnohem nižšího, lodyhy její v přízemní části zdřevnaťují, listy jsou nejvíce 6jařmé a skládají se z lístků vejčitých, palisty spolu srůstají, okolíky květní jsou pouze 4-10květé a struky laločnatě 4křídlé.

Vyskytuje se na vápenitých pahorcích v sev. okolí pražském (k Labi) a v záp. Polabí. Kvete v máji a červnu a potom opět v červenci a srpnu.

¹) Lat. vagina = pochva, vzhledem ke srostlým palistům v jakousi pochvu.